Kamera Zbraslavské náměstí

Kamera - Zbraslavské náměstí

Náhodná fotka
Kontaktní údaje

WWW.ZBRASLAV.INFO
Informační server o Zbraslavi


Redakce:


info@zbraslav.info
www.zbraslav.info
Facebook.com/Zbraslav.info



Provozovatel:

Občanské sdružení Zbraslav.info
Spojařů 1252
156 00 Praha 5 - Zbraslav

 info@zbraslav.info

IČ: 26557371

Banka: 4388384001/5500

 

Logo informačního serveru Zbraslav.info, Praha 5 - Zbraslav

Znak Městské části Praha - Zbraslav


Další informace:

Redakce a
Občanské sdružení
Zbraslav.info

Právě procházíte O Zbraslavi Místopis Zbraslavi

Kostel sv. Jakuba

(2 - user rating)

Zpět na výpis

Kostel sv. JakubaPůvodně kaple sloužící potřebám kláštera. Po roce 1420, kdy byl rozbořen ještě nedokončený chrám Panny Marie, sloužil jako hlavní klášterní kostel od roku 1784 jako farní.
Kostel Sv. Jakuba byl postaven v r. 1650 - 1654 a nahradil zničený gotický chrám. Jedná se o jednoloďní chrám se dvěma kaplemi. Chór má zaklenut barokními křížovými klenbami se štukovou výzdobou. Vnitřní zařízení z r. 1750 pochází z dílny sochaře Ignáce Platzera, obrazy vytvořil Petr Brandl a Karel Škréta. Obraz na hlavním oltáři z r. 1744 je dílo malíře Giovanniho Battisty Piazzetta. V jižní boční kapli je barokní oltář s obrazem Panny Marie Zbraslavské z r.1360, který je kopií "Madony zbraslavské", která představuje vrcholné dílo českého gotického malířství (originál umístěn v pražské Národní galerii).V lodi kostela stojí pomník Přemysla Oráče od J.Štursy a P. Janáka (z r. 1924) se schránkami lebek králů Václava II. a Václava III. a královny Elišky Přemyslovny.


ULOŽENÍ OSTATKŮ POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ V KOSTELE SV. JAKUBA NA ZBRASLAVI

Jsou události v životě měst i národa, které zůstávají trvale zapsány v dějinách. Takovou dějinnou událost prožilo naše starobylé město v neděli 23. června 1991, kdy byly uloženy v nově zbudované hrobce v kostele sv. Jakuba ostatky posledních Přemyslovců: lebka krále Václav II., lebka královny Elišky Přemyslovny, lebka a kostra neznámého Přemyslovce, lebka a kostra sestry Karla IV. Alžběty, dcery Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny a neidentifikovatelné části koster několika jedinců. Pozůstatky byly uloženy do olověných schránek.
Znovuuložení ostatků Přemyslovců do zbraslavského kostela naplňuje přání krále Václava II., který si tak Zbraslav oblíbil, že ji stanovil za pohřebiště své a svého rodu. Petr Žitavský zaznamenal ve své kronice (kap. LVIII 1. díl) lásku Václava II. ke zbraslavskému kraji: "Jednou král stál se svými důvěrnými přáteli ve výklenku opatského domu ve Zbraslavi, který byl tehdy nově postaven. Král, dívaje se oknem, rozhlížel se rozvažujícím duchem sem i tam a utěšená poloha Zbraslavi a půvabná krása i krásná půvabnost okolního místa, která se tehdy naskytovala pohledu královu a jeho družiny, poskytovala zalíbení a potěšení jednotlivým smyslům lidským. A k tomu nádhernost místa dala králi látku k rozhovoru s ostatními a také k chvále. Tehdy ten slavný král, ježto nemohl v úkrytu srdce utajit nadbytek vnitřní oddanosti, kterou choval k blahoslavené Panně, výrokem úst pronesl slovo dobré, řka takto: "Kdybych nebyl štědře jako trvalý dar věnoval své paní, Panně Marii, toto půvabné místo, soutokem dvou řek zavlažované, stromy osázené, pastvami bohaté, vinicemi, poli ne neúrodné místo, které dosud poskytovalo králům potěšení, nikdy bych je nevěnoval nikomu druhému ze svatých a snad ani samému Kristu."
Podle Petra Žitavského král pojal dokonce pevný zúmysl, až by jeho syn Václav dospěl žádaného věku a rozumnosti, že by mu chtěl odevzdati řízení svých království a rozhodl se, aby se mohl více oddávat službě boží, ponechati si důchod a trvalým pobytem bydliti na Zbraslavi. O touze krále Václava II. být pohřben ve Zbraslavi napsal Petr Žitavský: "Byla jsi, ó Zbraslavi, jedinou útěchou života mého, neboť ty milovaná má a vyvolená nevěsto má, Zbraslavi, působila jsi radost duši mé a poskytneš mně také, až bude ztráveno také toto nepatrné tělo, příbytek věčný. Zaživa těšil se můj duch v tobě, po smrti odpočine v tobě tělo mé a v naději. Blaze mně a blaze mé duši, že jsem tě zasadil, špatně tobě, že mě ztrácíš."
Už Přemysl Otakar II. si oblíbil zbraslavský kraj s bohatými lesy, v nichž rád lovil. Výměnou za jiné statky získal Zbraslav od biskupa Jana III. z Dražic. Roku 1268 tu postavil lovecký zámek a u něho s největší pravděpodobností kapli sv. Jakuba. Přemysl Otakar II. padl v roce 1278 na Moravském poli. Jeho tragický konec byl příčinou velikých zmatků a pohrom v českém království. V této smutné době vznikly tři sloky písně Svatý Václave, vévodo české země, pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi, utěš smutné, zažeň vše zlé.
Události dolehly těžce i na pražského biskupa Jana III. z Dražic, který žil ve velmi dobrém poměru s Přemyslem Otakarem II. Zlá situace země, strádání jejího lidu i církve podrylo jeho zdraví. Vypil kalich hořkosti, nejen ponížení a porážky svého krále i úpadku země. Zemřel 21. října 1278, přeživ tak svého nešťastného krále jen o dva měsíce. Teprve po pěti letech, po zaplacení výkupného, odvezli si čeští páni 24. května 1283 kralevice do vlasti do rodného sídla jeho předků.
Páni rytíři vyjeli mu v ústrety na několik mil, pražští měšťané ho vítali před branami slavnostní hudbou, zpěvem i tancem. Veškeré duchovenstvo, vedené biskupem Dobešem, provázelo ho v procesí k hrobu českých dědiců. Široko daleko se rozléhala v ústech obecného lidu staroslavná píseň Hospodine, pomiluj ny. Dějepisec napsal: "Zářící úsměv na tváři kralevicově věštil navrácení lepších časů."
Roku 1288 učinil Václav II. slib, že založí kostel a klášter řehole cisterciácké ke cti boží a Panny Marie. Klášter pak na poděkování, ale i na usmíření založil ve Zbraslavi. Ze tří vyhlédnutých míst bylo zvoleno sídlo králi nejmilejší - zbraslavský lovecký zámek, jakožto nejvhodnější pro klášter i chrám. Dne 20. dubna 1292 přivedl král dvanáct bílých mnichů cisterciáků ze Sedlce u Kutné Hory, odevzdal jim svůj lovecký zámek, který přezval na Aulu Regii (královská síň či dvůr královský) a který se stal prozatímním domovem mnichů. Král obvěnil klášter důchody a dary.
Václav II. byl těla slabého, nemohl se tedy stát hrdinou jako jeho otec. Byl ctižádostivý a neobyčejného nadání. Zřídka cválal v rytířské zbroji v čele vojsk, ale pak vždy s velikou okázalostí a nádherou. O přepychu, bohatství a lesku, jaký panoval na jeho dvoře, svědčí jeho korunovace, na kterou se připravoval několik let. Král byl korunován ve věku 26 let na Hod boží svatodušní 2. června 1297. Palacký napsal, že slavnost korunovace co do skvostu a nádhery převyšovala vše, co souvěkým lidem bylo známo. Hostů ze všech zemí byl počet nesčíslný. Z královských zásob bylo vydáno denní píce pro tisíce koní. Václav byl oděn v plášť ze zlatých šupin, posetých drahokamy, hlavu zdobila zlatá koruna. Před králem byl nesen meč a štít, na něm skvěl se český lev, zobrazený perlami na zlaté půdě. Cenu pásu, meče, prstenu a jiných skvostů bylo těžko odhadnouti.
Byli přítomni dva arcibiskupové, pražský i olomoucký biskup a šest jiných biskupů a ke dvaceti knížat zahraničních vedle domácí šlechty. Na králův náklad byla hostina nejen pro zvané hosty, ale pro všechen lid české země. Na pražském náměstí bylo připraveno několik umělých studnic, z nichž prýštilo trubicemi podzemními víno, které si mohl každý natočiti. Za městem odbývaly se rytířské turnaje. Lidé tančili, všude zněly písně, hlahol trub, houslí, harf a dud. Král častoval své hosty po čtyři dny.
Připomněli jsme si korunovaci, protože to byl odlesk slavnosti založení zbraslavského kostela a kláštera, které se konalo druhý den po korunovaci, to je 3. června na pondělí svatodušní. Časně zrána se král Václav odebral se svým celým dvorem a se všemi svými hosty, kteří ke korunovaci zavítali na Zbraslav, kde byl položen základní kámen, na němž bylo zlatými písmeny napsáno "Jesus Christus". Za přítomnosti krále, oděného odznaky královskými, byla sloužena mše svatá, po níž král, dvě stě čtyřicet českých i cizích šlechticů, shromážděných kolem položeného základního kamene, pasoval na rytíře.
Trvalo dlouho, nežli alespoň část nového kostela mohla býti používána k službám božím. Řeholníci konali služby zatím v kapli sv. Jakuba, která tu stávala, jak už zmíněno, při královském lovčím zámku. Král rád prodléval na Zbraslavi, zvláště když se tu stavěl nový klášter a velkolepý chrám. Nesplnilo se však jeho přání stráviti zbývající čas života v klidu kláštera. Neklidné události otřásly jeho chatrným zdravím, takže o velikonocích 1304 byl nucen ulehnout. Duchovním ustanovil, jakou mši má z nich kdo sloužiti v hodině jeho smrti. Skonal 21. června 1305 za předčítání pašií podle sepsání sv. Matouše, ač mu bylo teprve 34 let. Nebyl pochován jak si přál v řeholním rouchu cisterciáků, nýbrž ve skvostném korunovačním ornátě. Jeho tělo bylo nošeno po pražských kostelích, kde za něho byly konány bohoslužby, pak byla rakev vložena na loď a vezena na Zbraslav. Jak slavná byla korunovace a založení kláštera, tak smutný byl pohřeb za nesmírného množství lidu. Tak, jak král nařídil bylo jeho tělo uloženo v chrámu asi uprostřed presbytáře, který patrně tehdy byl již ukončen. Tam byly také později 1319 při pohřbu Otakara, druhorozeného syna Jana Lucemburského, přeneseny z kaple sv. Jakuba Václavovy děti Jitka a Jan, které zemřely roku 1294.
Chrám, založený Václavem II., patřil k nejvýznamnějším stavbám. Aeneas Silvius Piccolomini, pozdější papež Pius II., píše o něm jako o nejskvělejším klášteře v Čechách. V období posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků byly v chrámu Panny Marie postupně uloženy k poslednímu odpočinku členové královských rodin:
1294 - děti Václava II.,Jan a Jitka
1296 - další dcera Anežka
1305 - král Václav II.
1319 - Otakar, druhorozený syn Jana Lucemburského
1322 - Markéta, dcera Václava II., choť vévody slezského spolu se svým prvorozeným synem Mikulášem
1324 - Eliška, dcera Jana Lucemburského a další její tři sourozenci
1326 - Václav III. (20 roků byl pohřben v Olomouci a pak převezen na Zbraslav)
1330 - Eliška Přemyslovna
1341 - Markéta, dcera Jana Lucemburského
1419 - král Václav IV.
Královna Eliška měla ke klášteru i ke kostelu hluboký vztah. Podařilo se jí dokončit nádhernou stavbu a odevzdat ji řádu cisterciáků. Cisterciáci nechtěli budovat kláštery ve středu politického centra, aby to nerušilo klášterní život, ale stavěli kláštery poblíž center. Poloha zbraslavského kláštera tak byla sladěna s jejich představami. Jako zemřel předčasně král Václav II., zemřela předčasně i královna Eliška, která sňatkem obětovala své mládí pro českou zem. Sláva zbraslavského kláštera pohasla smrtí Karla IV. 29. 11. 1378, jehož první cesta při návratu do vlasti z Francie vedla ke hrobu své matky Elišky. Z místa, kde nyní stojí Karlův stánek, díval se Karel IV. na nádherný klášter a chrám. O setkání Karla IV. s hrobem své matky napsal krásnou báseň Karel Václav Rais. Brzy po pohřbení krále Václava IV. do královského pohřebiště klášter i chrám se staly obětí husitských bouří - 10. srpna 1420. Z ruin sebrali řeholníci roztroušené kosti z královské hrobky a uložili je pietně v dřevěnou tumbu a ve výroční památné dny je uctívali. Zachránili i vzácnou památku malířského umění - obraz zbraslavské Madony, který je podnes zavěšen na mariánském oltáři. Před tímto obrazem se modlíval Karel IV. a svatý Jan Nepomucký před svou smrtí.
Třicetiletá válka a cizí vojska sužovala a plenila Zbraslav. V letech 1650 - 1654 opat Jakub III. dal opravit a rozšířit kostel sv. Jakuba doby Přemysla Otakara II., který dnes slouží jako děkanský kostel. V něm byla vystavěna krypta řeholníky.
Ruina nádherného gotického mariánského chrámu byla na počátku 18. století odklizena a chrám již nikdy nebyl obnoven. V letech 1716 - 1732 byl postaven nový konvent. Josef II. roku 1785 klášter zrušil a kostel se stal farním.
Ostatky posledních Přemyslovců byly přeneseny na Zbraslav z Národního muzea, kde MUDr. Vlček zkoumal jejich autenticitu. Od roku 1420 byly ostatky poprvé důstojně s pietou uloženy při slavnostní bohoslužbě v neděli 23. června do nově zbudované královské hrobky kostela sv. Jakuba v zámku, v jehož průčelí je jezdecká socha sv. Václava.
Bohatá minulost Zbraslavi vábí dosud nejenom Pražany, ale turisty z celých Čech. V těch dnech Zbraslav opět ožívala a poutala na sebe pozornost národa, s jehož dějinami je tak těsně spjata. U hrobky českých králů zalétají naše myšlenky časem hluboko zpět do našich dějin. Připomínáme si, kolikrát se změnila tvářnost naší země, vzpomínáme na doby slávy i ponížení, doby rozkvětu i utrpení národa, který vždy znovu se pozvedl mezi národy Evropy. Slavnost uložení ostatků českých králů nám připomíná, že jsme děti jednoho národa a jedné matky české země, nabádá nás ke svornosti a lásce a posiluje naši důvěru ve šťastnou budoucnost společné vlasti.

ThDr. Bedřich Ťupa


Prohlídka kostela sv. Jakuba - za historií Přemyslovců

Možná někdo vůbec neví, že Zbraslav je spojená se starobylým rodem Přemyslovců. Ale je to tak, a v kostele sv. Jakuba Staršího u zámku se o tom můžete dozvědět víc.
Když vkročíte do parku u zbraslavského zámku, uvítá vás příjemný klid a zeleň. Od té doby, co zámek opustila Národní galerie, sem moc lidí nechodí, všechno je zavřené. Až na kostel sv. Jakuba Staršího, kde se každou neděli od 14 hodin konají komentované prohlídky. A jsou opravdu zajímavé!

Během hodiny povídání se dozvíte různé informace o historii Zbraslavi a kostela, o králi Václavovi II., řádu cisterciáků i výzdobě kostela. A nakonec přijde lahůdka – v podlaze u vstupu do presbyteria opravdu spočívají ostatky krále Václava II. i jeho dcery Elišky Přemyslovny, což potvrdily výzkumy vědců. Kromě nich byli pohřbeni na Zbraslavi také další, méně významní členové rodu Přemyslovců.

Zbraslav zažila v minulosti hodně dobrého i zlého. První historická zmínka o ní pochází z roku 1115, Přemysl Otakar II. tu roku 1268 postavil lovecký zámek a u něho s největší pravděpodobností kapli sv. Jakuba. V roce 1292 tu jeho syn Václav II. založil klášter cisterciáků. Nechal zde vystavět mariánský chrám a určil ho jako místo pro královskou hrobku Přemyslovců.

Chrám tehdy patřil k největším v Čechách, bohužel další staletí a války mu nepřály, takže dnes už ho na Zbraslavi nenajdeme. Podle archeologických výzkumů stávala přemyslovská hrobka v místech, kde byla socha sv. Václava na koni. Ta už tady ovšem taky není… Z trosek kláštera se cisterciákům podařilo zachránit ostatky Přemyslovců a také gotický obraz legendární zbraslavské Madony. I ten můžete vidět při prohlídce kostela sv. Jakuba, který byl opraven a rozšířen v 17. století.

Kostelem provádějí Dana Ondrášková nebo Martin Šámal, po domluvě se zdejším duchovním správcem P. Petrem Kouteckým je možné uspořádat prohlídky i v jiný termín, stejně tak lze dohodnout prohlídku kostela sv. Havla. Zdejší farnost má webové stránky http://zbraslav.info/farnost/, tel. na P. Petra Kouteckého je 603 456 950.

(red)

Jak to bylo s Jakuby

U nás na Zbraslavi máme v areálu bývalého zbraslavského kláštera kostel sv. Jakuba Staršího. Napadlo vás někdy se zeptat, kdo byl tento světec, proč se nazýval starší a zda se můžeme setkat i s kostely zasvěcenými sv. Jakubovi mladšímu? Zkusme na tyto otázky odpovědět po pořádku.
Na rozdíl od jiných světců, kteří žili od sebe vzdáleni mnohá staletí ba tisíciletí byli Jakubové součastníci, oba byli apoštolové Ježíše Krista (patřili mezi dvanáct Ježíšových učedníků – tzv. zakladatelů církve).

Jakub Zebedeův zvaný Starší nebo také Vetší byl syn galilejského rybáře, starší bratr apoštola Jana. Spolu s Petrem a Janem patřil do trojice apoštolů Ježíšovi nejbližších i když si pro svoji výbušnější povahu si spolu s bratrem Janem vysloužili pojmenování „synové hromu“.

Po smrti Ježíše Krista hlásal v evangelium a mezi prvními křesťany se těšil velké úctě-. Nový vládce nad Palestinou Herodes Agripa se však chtěl zavděčit Židům tím, že bude pronásledovat přední představitele nové církve a právě Jakub Starší se stal prvním uvězněným a popraveným. Stalo se tak někdy mezi lety 42-44 pro Kristu.

Podle legend hlásal sv. Jakub Starší evangelium v dnešním Španělsku (které bylo důležitým regionem římské říše), podle jiných zdrojů se do Španělska dostaly až jeho ostatky, které byly uloženy místě dnešního velkolepého chrámu v Santiagu de Compostela. Ten se stal od 10.do15. století cílem poutníků z celé křesťanské Evropy, kteří rozšířili úctu k sv. Jakubovi Staršímu do ostatních zemí. Při hlavních cestách vedoucích v jednotlivých evropských zemích směrem do Santiaga vznikaly poutnické domy, kláštery a kostely, zasvěcené sv. Jakubovi.

Roku 1291 se král Václav II  rozhodl pro založení kláštera cisterciáckého řádu na Zbraslavi. V době příchodu zakládajícího konventu na Zbraslav zde již stála kaple sv. Jakuba Většího, která byla využívána cisterciáky jako místo bohoslužeb. Ta zde vznikla patrně jako součást tzv. severní větve svatojakubské poutní cesty vedoucí přes naše území. Vede od zbraslavského kláštera v Praze přes Karlštejn, Plasy, Stříbro a Kladruby k hraničnímu přechodu Železná a dále na Norimberk a Oettingen, kde navazuje na franckou větev této cesty.

Jak sv. Jakuba Staršího poznáme na vyobrazeních a sochách? Bývá  znázorňován jako apoštol s knihou či svitkem, později pak jako poutník s holí, brašnou a typickou mušlí hřebenatkou. Je patronem poutníků, dělníků, horníků, kloboučníků, lékárníků; vzýván je za dobré počasí i na ochranu před revmatismem.

Sv. Jakub Alfeův  zvaný Menší patřil také mezi Ježíšovy apoštoly, zřejmě byl Ježíšův příbuzný, asi bratranec. Bible zmiňuje jeho matku Marii Kleofášovu, která Ježíše oplakávala pod křížem. Po Ježíšově smrti působil sv. Jakub Menší v Jeruzalémě, je pokládán za prvního jeruzalémského biskupa.

Jakubovi je připisováno autorství Listu sv. Jakuba, jedné z částí Nového zákona. Velký důraz je v něm kladen na nutnost neomezovat vlastní víru na slovní vyjádření, ale konkrétně ji vyjadřovat v dobrých skutcích. Význačnou v tomto listě je věta, podle níž je "víra bez skutků mrtvá" (Jak 2,26).

Po Ježíšově smrti vedoucí představitelé židovstva nelibě nesli Jakubovo hlásání křesťanství a tak sv. Jakuba Menšího nechali zabít tak, že ho shodili z hradeb chrámu. Ten se však prý po pádu ještě vzchopil k modlitbě za své nepřátele. Ti ho za to kamenovali a jeden muž mu zasadil smrtelnou ránu dřevěným kyjem. Pohřben byl na místě umučení. Tam umístěný náhrobní kámen se dochoval do doby císaře Hadriána, vládnoucího v letech 117 - 138. Část relikvií byla v 6. století přenesena do Říma a spolu s ostatky apoštola Filipa uložena do kostela "Svatých dvanácti apoštolů".

Svatý Jakub Mladší je patronem cukrářů, kramářů, kloboučníků, paštikářů a koželuhů, a to většinou společně se svatým Filipem. Navíc je také patronem umírajících, kvůli jeho shovívavosti se svými vrahy. Na vyobrazeních ho poznáme podle valchářské tyče (tyč s proděravělou deskou), kyje, kamení, knihy či svitku. V Praze je sv. Jakubovi Mladšímu spolu se sv. Filipem zasvěcen kostel v Praze na Zlíchově (je to ten malý kostelík na kopci, když jedete ze Smíchovského nádraží směrem na Zbraslav).

Zdroj: Ondruš, R. Dosiahli ciel, http://cs.wikipedia.org  www.catholica.cz  , www.abcsvatych.com 

 

Odkazy:

Zbraslavská farnost
 http://www.farnost-zbraslav.cz

Kostel svatého Jakuba Většího (Praha, Zbraslav)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Jakuba_Většího_(Praha,_Zbraslav)   

Zbraslavský klášter
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbraslavský_klášter 

e-max.it: your social media marketing partner
 
Náš facebook
Hledání
Přihlášení
Kalendář akcí
říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Nejbližší akce
Žádné události
Prodej bytu Zbraslav

http://zbraslav.info/images/stories/spojaru%20pro%20facebook_ik.jpg

PRODÁM BYT 3+1, mezonet,
96m2 + balkon 6m2, OV,
Praha 5 - Zbraslav

VÍCE INFO ZDE

Polední menu on-line

On-line jídelní lístky
zbraslavských restaurací
s polední nabídkou


DARWIN

LUBOR

NAD KRÁLOVNOU

PATIUM

PIZZA ANTONIO

ŠKODA LÁSKY

U JÁRINA

U PŘÍSTAVU

U ŽEMLIČKŮ

JÍDELNA ZŠ

Anketa
Jak se dnes máte?
 
Počasí

Počasí

Datum a čas
Spolupracující weby

zbraslavhistorie.info
Vynikající web nabitý informacemi o historii Zbraslavi, různými články, historickými zajímavostmi i fotografiemi.
*
www.praha16.cz
Noviny Prahy 16. Nezávislé noviny od roku 2002 pro Prahu 16 - Radotín, Zbraslav, Lipence, Velkou Chuchli a Lochkov.
*
www.zamek-mnisek.cz

Internetové stránky zámku Mníšek pod Brdy. Prohlídky zámku, výstavy, akce pro děti, svatby, konference. Celoroční provoz.
*
www.prahounakole.cz
Informační a asistenční centrum pro všechny cyklisty. Podrobná cyklomapa, asistence cyklistům.
*
SouthPrague.Net
Počítačová komunitní síť, internet.
*

Cestování MHD

jizdnirady.idnes.cz
idos.cz

vyhledání spojení, jízdní řády,
kombinovaná doprava, MHD + vlaky + autobusy
*
www.dpp.cz
Dopravní podnik Praha
vyhledání spojení, aktuality, jízdní řády, omezení v dopravě, mimořádné události, zajímavost

*
www.ropid.cz
Organizace pražské
integrované dopravy

mimořádnosti v provozu, výluky, jízdní řády, mapy, zastávková tabla, tarify a ceny
*
www.cd.cz
České dráhy
vlaková spojení, e-mapa, info, jízdné a slevy, nákup jízdenek on-line, kalendář železničních akcí
*

Cestování autem

kamery.praha.eu
 Interaktivní mapa, kamery - možnost trvalého nastavení, radary, teplota vozovky, uzavítky, aktuální informace.
*
www.praha.eu
Dopravní informace Hl.města Prahy
Místa měření rychlosti, aktuální informace, dopravní omezení a uzavírky.

*
www.auto.idnes.cz
Plynulost dopravy, události, uzavírky, kamery, mapa.
*
www.zakruta.cz
Aktuální dopravní situace, nehody, uzavírky aktuální i dlouhodobé.
*
www.tsk-praha.cz

Technická správa komunikací
Nehody, kamery, zasílání upozornění na blížící se čištění komunikací, aktuální obsazenost P+R, info pro cyklisty, hlášení poruch.

*

Pro cyklisty

mapa.prahounakole.cz
on-line mapa - cyklotrasy, uzavírky, problematická místa, MHD, stojany
*
www.praha.eu
Praha cyklistická
důležité informace, odkazy, zajímavosti

*
prazskecyklostezky.cz
vyhledávání cyklotras, popis cyklostezek, mapa
*
www.tsk-praha.cz
sčítání cyklistů, mapa, přehled cyklotras 
*

Logo Zbraslav.info

Logo informačního serveru Zbraslav.info, Praha 5 - Zbraslav

Znak Městské části Praha - Zbraslav

er"> Zpět k aktualitám O Zbraslavi Místopis Zbraslavi