Jak bývala socialistická Zbraslav zásobovaná potravinami?

(7 - user rating)

Zásobování  na Zbraslavi

Minulý režim důsledně zlikvidoval soukromé podnikání, tržní hospodářství a další principy "prohnilého kapitalismu" a zavedl systém "centrálně plánovaného hospodářství".  Regulační mechanismy trhu byly nahrazeny plánem a administrativními zásahy úředníků státní správy nebo funkcionářů KSČ. Ty ale nebyly motivovány jen ekonomickými, ale často i politickými záměry a proto jejich dopady na stav hospodářství byly více či méně negativní, někdy až katastrofické.

Trvalým průvodním jevem plánovaného hospodářství se stal nedostatek některého druhu zboží. Nedostatkový sortiment se s časem měnil, ale nevyhnulo se mu téměř nic počínaje od potravin, přes nepotravinářské zboží až po služby. A tak někdy sehnat svíčkovou, pomeranče, toaletní papír nebo zedníka se rovnalo výhře v loterii.

To se pochopitelně projevovalo i v jednáních rady a pléna Místního Národního Výboru ( MNV), na kterých se problémy se zásobováním také trvale řešily. Zápisy o tom, jak se s nimi dokázal MNV vyrovnávat jsou i po létech zajímavým svědectvím o době i lidech. Za pozornost stojí nejen to, jak se nedostatkový sortimentu měnil a jak byl bohatý, ale i argumentace funkcionářů, když museli nedostatky zdůvodňovat. Z široké nabídky zaznamenaných případů, alespoň pár ukázek...

V červnu 1948 se řešila stížnost na úřednice MNV, že v pracovní době konají nákupy textilu a potravin. Byl proto vydán příkaz o dodržování pracovní doby na MNV, jehož nedodržování bude přísně stíháno. O týden později podaly úřednice MNV žádost, ze které je patrno, proč nakupují v pracovní době. Žádají, aby mohly i nadále nakupovat v pracovní době a že čas strávený na nákupu napracují. Po pracovní době je už totiž zboží vyprodáno. MNV žádosti nevyhověl, protože by tím byl narušen chod úřadu. Uznal ale důvody úřednic a situaci vyřešil jinak. Byl vydán příkaz, aby 40% zboží z každé došlé zásilky potravin a textilu bylo dáváno do prodeje až po 16. hod. Navíc pracující ženy, které se prokáží odborářskou legitimací, musí být přednostně obslouženy. Odborářskou legitimaci měl v té době každý zaměstnaný občan, protože v odborech byli, až na vzácné výjimky, "dobrovolně povinně" všichni zaměstnanci.

Na březnovém zasedání pléna MNV v roce 1954 padly dotazy, proč není petrolej a proč je nedostatek masa. Členka rady s. Charousková vysvětlila, že za nedostatek petroleje mohou dlouhotrvající mrazy, které narušily plánovanou spotřebu petroleje. Současně uklidnila veřejnost, že jde o stav přechodný. V případě masa pak záleží jen na "uvědomění spotřebitelů, aby dovedli spotřebu masa usměrnit podle dané situace". To je dobrá rada. Když maso není, pak ani s usměrňováním jeho spotřeby si není nutné lámat hlavu.

Maso a mléko pouze v pátek

V květnu 1955 na zasedání MNV referuje opět. s. Charousková o tom, jak se řeší problémy v zásobování masem, mlékem a máslem. V celém okrese je určen jeden den k prodeji masa a to v pátek 50% dopoledne a 50% odpoledne. Stejné opatření bude zavedeno při prodeji másla, které bude pro pracující v prodeji od 5. hod večer. Ve stejnou dobu budou i masové konzervy.

V prosinci téhož roku se občané dotazovali na opatření ke zlepšení chleba, který  "… je  v poslední době úplně nepoživatelný". Vysvětlení zapisovatel schůze bohužel nezaznamenal.
Počátkem roku 1954 si na veřejné schůzi stěžoval Dr. Šebík, že není možno sehnat instalatéra, opraváře na rádio, trochu cementu a vápna na opravu domu. Požaduje obnovení zrušených vanových a říčních lázní a lituje, že si Zbraslav nechala ujít zřízení 11-letky (které tehdy nahrazovalo gymnázum) ve prospěch Radotína a Modřan a vytknul členům MNV odtržení od občanstva.
To už si dovolil hodně. Stejně ale moc nepochodil. Předseda MNV sice nejdřív přiznal, že se školou to byla chyba a s opraváři to také není nejlepší, ale pak na rebela zaútočil. Dr. Šebík vůbec nezná poměry na Zbraslavi a nikdy se o ně nezajímal. Přidal se s. Malý, který uvedl , že jako mnoho dalších občanů se Dr. Šebík sice cítí být povolaným ke kritice, avšak po celou dobu nepřišel do veřejné schůze a nepřišel s jediným návrhem. V tomto případě se použili funkcionáři známou metodu, jak řešit stížnost. Ignorovat předmět stížnosti a napadnout stěžovatele. Je to účinné a používá se dodnes.
Zelenina, ovoce, kompoty, nakládané okurky…nemáme!
Problémy se zásobováním nebyly jen v padesátých létech, jak by se mohlo z uvedených  ukázek zdát. Jeden příklad za všechny je zpráva "Stav na úseku zásobování v Praze 5 – Zbraslavi" z října 1974, z doby vrcholné normalizace.
Popisuje situaci v pěti potravinářských prodejnách a osmi prodejnách s ostatním zbožím. Jako nedostatkové potraviny byly hlášeny: zelenina, ovoce, dorty, minerální vody, suché mléčné výrobky, neslazené kondenzované mléko, lepší druhy vín, porcovaný čaj, instantní káva, rybí výrobky, zahraniční sušenky, kompoty, šťávy, přesnídávky, nakládané okurky. Problémy jsou s dodávkou piva, které se po 3 dnech zakalí. Dodávky mléka a pečiva před otevírací dobou se rozkrádají a jsou poškozovány ptactvem.

Stavebniny jsou zásobovány dobře, chybí jen cihly a cement.
Z nepotravinářského zboží nejsou koberce a prášky do praček. Zásobování ostatním zbožím je dobré. Co tehdy znamenalo "dobré zásobování", objasňuje zpráva v pokračování o situaci v prodejně stavebnin.
"Stavebniny- tato prodejna je též dobře zásobena běžnými druhy zboží. Nedostatek je cihel a cementu – jde o nedostatek celostátní."
Ve jednom výše uvedeném případu uklidnila s. Charousková tazatele, že jde o nedostatek dočasný. Jak taková "dočasnost" v zásobovacích potíží vypadala si můžeme objasnit na pokračování  v prodejně stavebnin. O rok později se v obdobném hlášení objevuje stížnost vedoucí prodejny, že v roce 1975 jsou kráceny dodávky materiálů na 50% proti předchozímu roku.
Na minulost bychom neměli zapomínat, ale na nostalgii po minulém režimu naopak zapomenout co nejrychleji.

Rudolf Hofmeister
e-max.it: your social media marketing partner