Ve druhé části článku navážeme na období první republiky výběrem projektů z období německé okupace a éry budování socialismu.

* Válka zabránila v roce 1941 realizaci již schváleného položení druhé koleje mezi Braníkem a Vraným. Projekt už nikdo později nevzkřísil ke škodě celé oblasti, kterou trať obsluhuje.

 * Ve stejném roce byl také zrušen projekt výstavby obchvatu strakonické silnice kolem Zbraslavi. Měl být čtyřproudový a vést od Lahovic až do Strnad po vltavském nábřeží. Potom dvěma proudy lesem k Jílovišti a dvěma proudy dál vltavským údolím. Vybíralo se

mezi tímto vítězným návrhem a alternativním, který neprošel. Podle něj měl obchvat vést údolím Berounky, zhruba po trase dnešního obchvatu postaveném až daleko později. Jako oficielní důvod pro vltavskou variantu bylo uvedeno, že v zimě nebude ohrožen závějemi, nezabere polní pozemky a bude kratší. Pravým důvodem, který zůstal jen v zápisu z projednávaní a nebyl nikde zveřejněn, bylo něco úplně jiného. Tady je: " Důležité je tuto (vítěznou pozn. R.H.) alternativu obhájit, protože přeložení do údolí Berounky by bylo velkým nebezpečím pro další rozvoj města, neboť těžiště rozvoje přecházelo by k dobru obce radotínské". Chvályhodná snaha radních se už později nezopakovala a těžiště rozvoje jsme vlastním přičiněním stejně přenechali Radotínu.

 * Na papíře zůstalo i rozhodnutí Osvětové komise MNV z roku 1945, která rozhodla, aby pomník Jana Husa, který byl okupanty odstraněn a vracel se zpět, nebyl instalován na původním místě, ale byl postaven před Husův Sbor. Důvod? "Jeho umístění na rušné křižovatce čtyř ulic není důstojným umístěním velikána našich dějin a znemožňuje i konat jakákoliv shromáždění k uctění jeho památky."   Byl dočasně postaven na původní místo a už tam asi "dočasně" zůstane navždy.

* V r.1947 intervenuje MNV u Min. techniky, proč nepokračuje projekt mostu mezi Zbraslaví a Radotínem a požaduje zřízení alespoň mostu provizorního z konstrukcí mostů nabízených z Anglie. Bylo uloženo žádost zpracovat za podpory Třebotova, Lochkova, Slivence, Kopaniny, Lipan, Lipenců, Kosoře a Radotína. Těžko dnes zjistit jestli byla žádost tehdy zpracována, ale i kdyby byla, pak po vítězném únoru byla šance na získání anglického mostu zcela mizivá. Pro budování socialismu asi nebyl most mezi Radotínem a Zbraslaví a důležitý a o jeho postavení se už nejednalo. A tak nakonec elegantní lávka pro pěší je možná to nejlepší řešení.

* V září 1948 byly zřízeny okresy Praha- jih, Praha-sever, Praha- západ a Praha - východ., všechny se sídlem v Praze. Zbraslav definitivně přišla o Okresní soud, Berní úřad, Katastrální a měřičský ústav.

* V lednu 1949 byl zrušen chudobinec. Poslední ubytovaná rodina se třemi "dítkami" byla přestěhována. Chudobinec byl přestavěn na prádelnu, která tam zůstala až do svého zrušení v roce 2011. Chudobinec vznikl roku 1875 přestavěním z obecní pastoušky. Sloužil zbraslavským chudým 74 let.

 * V roce 1950 byl, po více než dvou stoletích existence, zrušen také zámecký pivovar. Technologie byla předána do Velkých Popovic, budovu dostala Biogena Praha, později ji převzal n.p. Léčivé rostliny a nakonec dnešní Leros.

* O několik let později přišla Zbraslav o Vltavu. Volně přístupná travnatá pláž na "Dračkách" na levém břehu řeky nad mostem, sloužila po celá léta jako ideální přírodní koupaliště. Navíc bylo téměř součástí pobřežní zástavby, na koupání se chodilo jen v plavkách. První ránu idylickému koupání připravila Slapská přehrada v roce 1954. Promíchané studené vrstvy spodní vody se nestačily ohřát a koupání se stalo otužileckou zkouškou. Definitivní konec koupáni nastal po otevření obchvatu štěchovické silnice o několik roků později Byla vedená přímo přes pláž. a její zbytek podél břehu byl přes násep silnice nepřístupný. Zarostl a stal se smetištěm.

*Dominantní zbraslavskou památkou je bezesporu zámek V první polovině minulého století prožíval díky posledním majitelům období své velké slávy. Jeho citlivě provedená rekonstrukce včetně zdevastovaného konventu, zámecké umělecké sbírky, muzeum ruské emigrace, expozice národní galerie, bohatý společenský život na zámku, okolní příroda a turistické zázemí poskytované zbraslavskými podnikateli, učinila ze Zbraslavi populární cíl Pražanů i návštěvníků Prahy. Z této pověsti těžil i přirozený souputník zámku - obec Zbraslav. Ústup ze slávy začal za okupace obsazením zámku Wehrmachtem a pokračoval nezávisle na režimech až do dnešní doby. Ze všech vyjmenovaných turistických lákadel nezůstalo dnes ani jediné. Poprvé v historii, nemá Zbraslav se svým zámkem nic, kromě lokality, společného. Přišli jsme o hodně.

R. Hofmeister
---------------------------------------------------------
Zde si můžete přečíst první díl této série:

O co jsme přišli a co nám zůstalo - 1. část