Shrnutí besedy Radotínská jezera, těžba a co dál?

(0 - user rating)

Vážení čtenáři,
zajímalo nás, jak dopadla beseda o Radotínských jezerech, která se konala koncem října t.r. a na kterou jsme upozorňovali v pozvánce na našem webu. Vzhledem k tomu, že se toto téma týká všech, kteří v bližším či vzdálenějším okolí plánované stavby žijí, požádali jsme organizátory besedy o souhrn z debaty. V tomto článku si můžete přečíst stručný souhrn z besedy a také jsme pro vás připravili dokumenty nejen z této akce ke stažení. Děkujeme paní PhDr. Leoně Kupčíkové za laskavé poskytnutí materiálů z besedy.
Radotínské laguny, Radotínská jezera, foto ze stránek http://ekopolitika.cz/Ke stažení:
Shrnutí besedy - kratší
Záznam debaty
Dopis starostům
Radotínská jezera - otevřený dopis pro zastupitele hl.m.Prahy
Radotínská jezera: těžba začíná, co zde bude poté?(Tisková zpráva ÚEP, o.p.s. a Společnosti pro udržitelný život)


Shrnutí besedy Radotínská jezera: těžba začíná, co zde bude poté?

Datum a čas: 25. 10. 2011, 18:00 až 20:20 hod.
Místo: Jednací sál zastupitelstva, Praha 5
Počet účastníků: 120 (z toho 15 zastupitelů z dotčených městských částí, zástupci firmy Kámen Zbraslav a Ředitelství vodních cest)
Organizátoři: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., STUŽ, Arnika

VYJÁDŘENÍ ZASTUPITELŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
V úvodní částu diskuse zazněla vyjádření zastupitelů z Radotína, Velké Chuchle, Zbraslavi, Prahy 12 a Prahy 5. Z vyjádření zástupců městských částí vyplývá, že:
- městské části celý záměr připomínkují již delší dobu;
- neexistuje žádná koncepce a různým plánům v oblasti chybí koordinace;
- chybí ucelené posouzení záměru z hlediska dopadů na životní prostředí;
- velkým problémem je černá skládka v Lahovičkách na pozemcích společnosti Rekreační zóna Radotín – v zátopové zóně. Momentálně není jasné, kdo přesně je majitelem pozemku, na kterém je černá skládka.
- Další problematickou oblastí jsou pozemky firmy Brudra, které jsou kontaminované zejména ropnými látkami.

PREZENTACE ODBORNÍKŮ
Jiří Friedel, Povodí Vltavy: Celý záměr vzniká 6 let. V roce 2005 začal na objednávku magistrátu Hydroprojekt projektovat rekreační zónu. V tu dobu nestál Pražský okruh, protipovodňová ochrana, nebyly tam hromady odpadů. Původně mělo být investorem jezu Povodí, je to ale Ředitelství vodních cest. Projekt se vyvíjí, jez se stěhuje. Zvali jsme sem dnes zástupce Odboru městského investora, ale nepřišel. Investorování oblasti je totiž v jejich režii. V posuzování EIA z hlediska povodní a podzemních vod se uvažuje celé území jako celek – oba břehy řeky. V roce 2008 se vše počítalo na tehdy známá data. Z hlediska povodňových stavů jsou jezera oproti dnešku zlepšením. Existuje i posudek na proudění podzemních vod.

Pavel Vrána, Český rybářský svaz: Jez ohrožuje životní prostředí, brání migraci a rozmnožování ryb a celkově poškozuje ekosystém. V nadjezí by se zpomalil tok, změnila teplota vody. Rybí přechod není plnohodnotné řešení pro migraci. Do Berounky vytahují ryby ze studenější Vltavy a jarní migrace kaprovitých ryb je zde největší v celé Praze. Elektrárna ohrožuje úhoře a láká predátory, zejména kormorány, protože díky jezu řeka nezamrzá. MŽP řeší Berounku jako prioritně prostupný vodní tok a nasazuje zde nákladem mnoha milionů chráněné úhoře, který je na seznamu CITES. Ve Francii na Loiře jezy bourají, my tu chceme další stavět.

Jiří Svoboda, hydrogeolog: Projekt ohrožuje levný a bohatý zdroj kvalitní podzemní vody. Hrozí i změna odtokových poměrů v případně povodní i jejich důsledků. Vodohospodářsky nejhodnotnější část území padne těžbou štěrkopísků. Je to megalomanský projekt vyvolaný ekonomickými zájmy. Štěrkopísek je nahraditelný, ale voda a proces její akumulace nikoliv. Zatím je štěrkopísek kryt nepropustnou vrstvou naplavenin a zvodeň je tak chráněna před nečistotami. Narušení prostoru těžbou otevře vodní zdroj znečištění. Současný zpracovatel EIA v jedné zprávě navrhuje, že pokud se ukáží negativní dopady odkrytí, může být prostor po těžbě zasypán. To je nehorozánost, tímto způsobem nelze původní stav zásob vody obnovit. Rekreační využití by mohlo být i citlivé. Jez by urychlil eutrofizaci vody – vznikly by velké bezodtoké prostory. Ze začátku bude v jezerech dobrá kvalita vody, ale v horizontu 5 – 15 let se voda začne kazit a rekreační využití nebude možné.

Jiří Fencl, autorizovaný inženýr, STUŽ:  Dobývací prostor má všechna báňská povolení. Hodnota ekosystémových služeb, které lokalita poskytuje, je mnohem vyšší než 240 korun za tunu štěrkopísku. Hodnota služeb poskytovaných ekosystémy za jediný rok se rovná zisku z vytěžení celé oblasti. Jde o 30 milionů korun z každého hektaru tohoto území. Pokud jde o skládkování: skrývka nebude stačit na zaplnění prostor po těžbě, na kterých nebudou vznikat jezera. Bude proto potřebné dovážet materiál odjinud. Dále ztratíme ornou půdu, které v ČR denně již dnes mizí 14,5 hektaru.

Martin Skalský, Arnika: Oblast je odlišně řešena v konceptu nového územního plánu, v současném plánu a v navržených změnách územního plánu. Celé je to velmi podivné, protože není jasné, jaký má být výsledný stav. Arnika se účastní projednávání jak nového územního plánu, tak i změn. Podali jsme řadu připomínek a stále se k nim mohou připojovat i další lidé. Co můžeme ovlivnit, je výsledná podoba území, kterou určuje právě územní plán. Ještě na listopadovém zasedání zastupitelstva by se měl projednávat způsob vypořádání připomínek městských částí. Dění na magistrátu je třeba sledovat. Zájemce můžeme informovat e-mailem o nových událostech.

PŘIPOMÍNKY OBČANŮ
Velká část besedy byla věnována pro diskusi a dotazy občanů. Obyvatelé řeší zejména následující problémy:
- Kvůli těžbě dojde ke zvýšení hluku a prašnosti v oblasti, která je již dost zatížená hlukem a prachem z dálnice. De facto zmizí další zóna klidu.
- V oblasti je úrodná půda a možný zdroj pitné vody, což jsou cenné zdroje, o které je škoda přijít.
- Stále dochází k „mrzačení“ řeky. Kdysi byl zrušen prostřední náhon v Radotíně, což zhoršilo povodeň na Berounce.
- Co se stane s plánovaným jezem, až přijdou ledy? Jez má být navíc na písku, voda ho může podemílat nebo obcházet. Dále hrozí, že na dálničním mostě se kvůli velké vodní ploše pod ním bude srážet vlhkost, v zimě bude most doslova pod ledem.
- Jaká bude kvalita vody v jezerech?
- Prvopočátkem devastace oblasti je černá skládka. Je třeba celý záměr promyslet, může dojít k nevratným změnám.
-  Mluví se zde o rekreaci, ale dokonale zpracované jsou jen projekty těžby. Ani magistrát neví, co zde po ukončení těžby bude. Odbor ochrany prostředí zastavil posuzování EIA s tím, že to není potřeba, přitom sami písemně přiznávají, že ten projekt vůbec nechápou. Proč se to má celé vytěžit, když k rekreaci by stačilo vytvořit jezera?
- Pokud se se budou ložiska zavážet inertními odpady, kdo ohlídá, že půjde pouze o inertní materiál.
- Kámen Zbraslav má těžit na pravém břehu, levý břeh je nevýhradním ložiskem a jde o soukromý projekt. Kdo je investorem? Nevíme. Majitel společnosti Rekrační zóna Radotín je neznámý a sídlí na Kypru. Bude tato kyperská společnost těžit štěrkopísek?
- Velkým problémem je černá skládka u Lahoviček - v únoru 2010 byl zpracována posudek Brudry – území bylo vyhodnoceno jako rizikové, v prostoru byly objeveny ropné látky, o měsíc později byl zpracována tou samou osobou nový posudek, podle něhož je vše v pořádku. Jsou tam složité majetkové poměry a situace je nejasná.
- Kolik % zisku bude Kámen Zbraslav platit na rekultivace?
- Zástupci bytového družstva a majitelé domů v Radotíně: O projekt se zajímáme několik let, klademe otázky ale nedostáváme odpovědi. Těžba může probíhat 20 i 30 let. Podezíráme je z toho, že jezera nikdy nevzniknou. Ani nemůžou. Nikdo neví, co bude za 25 let, jak dopadne těžba a co přinese – obáváme se dopravy, prachu, vibrací. Bojíme se znehodnocení investice, když budeme bydlet vedle dolu. Nikdo nám nic nevysvětluje. Celý projekt působí megalomansky. Naše domy stojí na pískovém podloží, které není stabilní, obáváme se, že těžba může negativně ovlivnit stabilitu domů.

Ke stažení:
Shrnutí besedy - kratší
Záznam debaty
Dopis starostům
Radotínská jezera - otevřený dopis pro zastupitelstvo hlavního města Prahy
Radotínská jezera: těžba začíná, co zde bude poté?(Tisková zpráva ÚEP, o.p.s. a Společnosti pro udržitelný život)

e-max.it: your social media marketing partner