Jak se na Zbraslavi žilo se závazky

(3 - user rating)

Socialismus nás "obohacoval" o nové pojmy. Případně známé pojmy používal v nových souvislostech. K požárům nejezdili hasiči, ale požárníci, po ulicích nechodili strážníci, ale příslušníci (SNB), obec neřídil hejtman ani starosta, ale předseda (MNV). To jsou příklady novot, u kterých je jejich význam celkem jasný. Co to ale bylo Agitační středisko nebo VUML, kdo a proč se vyakčňoval nebo rozkulačoval, znají jen pamětníci. A možná, že i oni už pozapomněli.
Jeden z obvyklých pojmů, který se dostal do nových souvislostí byl závazek. Z dobrovolného příslibu k vykonání něčeho nad rámec běžných povinností, udělal socialismus nástroj manipulace, se kterým se každý, zcela nedobrovolně, musel potýkat.

Začalo to dobrovolně....

V poválečné době všeobecného nadšení nad obnovenou svobodou byl závazek projevem upřímné snahy napomáhat republice dobrovolnými brigádami k rychlému odstranění důsledků války. Po únorovém puči režim brzo poznal, že brigádnické nadšení obyvatel potřebuje nutně nejen zachovat, ale i dále rozšiřovat. V plánem řízené státní a družstevní výrobě to začalo neplánovaně skřípat a přiznat chyby v socialistickém hospodářském systému bylo politicky neúnosné. V mimořádných "dobrovolných" akcích režim vytušil cestu k rychlému odstraňování potíží a tím k zachování zdání o přednostech socialistického zřízení.
Nadšení pro dobrovolné brigády už však v té době značně polevilo a apelovat na uvědomění občanů už také nevedlo k úspěchu. Důkaz nejdeme i na Zbraslavi . V roce 1949 na zasedání pléna MNV vyzývali místní funkcionáři občany ke "kladné a radostné spolupráci na výstavbě města", apelovali na občany, aby "hlavně pochopili dobrou snahu všech členů MNV" a volali po "úzké spolupráci všech na budovatelském úsilí, bez ohledu na politickou příslušnost".

Na Zbraslavi nastupuje nátlak
Kýžené výsledky se nedostavovaly a tak režim začal závazkové hnutí pozvolna měnit na nátlakovou metodu, jak občany přinutit, aby se "dobrovolně" zavazovali k výpomoci v nefungujících oblastech řízeného hospodářství.
Nebylo dost uhlí? Podniky se zavazovaly dodat brigádníky do dolů. Nebylo včas sklizeno? Uzavíraly se závazky na pomoc zemědělcům. Podnik dostal vysoký plán výroby? Zaměstnanci uzavírali závazky na jeho splnění a překročení. A aby byl důvod k jejich častému uzavírání, vyhlašovaly se kampaně k různým výročím nebo událostem, kterých bylo po ruce vždycky dost. Posloužily slavné dny z revoluční historie, výročí osobností dělnického a komunistického hnutí, aktuální konání komunistických sjezdů.
S první vlaštovkou signalizující, že i na Zbraslavi se budou uplatňovat nové metody aktivizace občanské horlivosti se setkáváme už v listopadu 1948. Byla vyhlášená kampaň k narozeninám K.Gottwalda "Týden vzorné práce", doprovázená závazky, jak ho naplnit.
V počtu uzavřených závazků se soutěžilo mezi občany, podniky, městy i okresy. Vítězové byli odměňováni, závazky se staly součástí kádrového hodnocení, které mělo vliv na pracovní postup, studia dětí, získání poukazů na nedostatkové zboží. Na příklad ve žních v roce 1949 se na Zbraslavi soutěžilo v počtu odpracovaných brigádních hodin. Za umístění v předním pořadí byl poukaz na boty mimo příděl.

Obranou byla pasivita
Závazkové kampaně ale také přinesly funkcionářům nové a nečekané úkoly. Občané totiž brzo našli proti závazkovým akcím účinnou obranu. Uzavírali ochotně závazky na všechny vyhlášené akce, ale s jejich plněním si už vůbec nelámali hlavu. Bylo na funkcionářích, jak na jedné straně veřejně prezentovat úspěchy jimi organizovaných závazkových kampaní (za to byli hodnoceni) a jak na druhé straně vysvětlovat nebo neveřejně tiše přecházet jejich nízkou účinnost. Proto se také v archivních záznamech s úspěchy v závazkových kampaních setkáváme poměrně často, zatímco s problémy a neúspěchy už zřídka, spíš jenom když někde něco nechtěně uniklo.
Pro příklad si opět zajdeme na Zbraslav. V prosinci 1952 na plénu MNV předseda v úvodním, optimisticky laděném referátu, nejprve kladně zhodnotil počet uzavřených závazků na výpomoc v zemědělství, ale z dalšího jednání se už optimizmus vytratil. Funkcionáři si stěžovali na malé pochopení občanů pro dobrovolnickou práci, což s úvodním referátem příliš nekorespondovalo. Dále na malý zájem o zdolání polních prací, když na polích je stále (v prosinci!) nesklizená cukrovka a brambory. Opravdu bylo malé pochopení občanů jediným důvodem proč k tomu došlo? Přiznat pravdu nešlo. Zemědělci, znechucení kolektivizací, pracovali jen liknavě a úspěšná závazková kampaň zůstala na papíře. Systém nefungoval a MNV musel situaci řešit. Návod, jak rychle napravit morálku liknavých zemědělců, nebyl po ruce a tak se opatření soustředila na malé pochopení občanů. Měly to zachránit závazky a proto byla příprava na příští sklizeň důkladná.
V červnu 1953 obešlo 21 agitačních dvojic celou Zbraslav, aby získaly závazky na žňové brigády a noční výmlaty. Měly úspěch. Získalo se 406 závazků ve výši 5 059 slíbených hodin na všechny žňové práce, z toho 2 463 hodin jen na noční výmlaty. Výsledek byl podle MNV dostatečnou zárukou řádného průběhu sklizně. Spokojenost byla zřejmě předčasná. Již v červenci se organizuje nová závazková kampaň na zajištění nočních výmlatů. Přesto se stále nedařilo. Koncem srpna konstatuje MNV, že Zbraslav plní výkup obilí jen na 40% a je na 25. místě v okresní soutěži. O tři týdny později byl výkup ukončen a pro Zbraslav znovu s neúspěchem. Plán výkupu obilí byl splněn jen na 90% a umístění v okresní soutěži na 12.-14. místě bylo ostudou. Důvody se ani tentokrát neuvedly i když zůstaly v podstatě stejné jako v předchozím roce.

Univerzální všelék selhal
K dokreslení situace nelze pominout ani to, že zajišťování žní nebylo jedinou povinností funkcionářů. Současně se žněmi pokračovaly další závazkové kampaně. Na chmelové brigády se agitovalo 24. července, 31.srpna se sbíraly závazky na splnění výkupu sběrných surovin a 27. září na sklizeň brambor a řepy.
Občané si mohli vybírat, kam skočit dřív. Nabídka byla bohatá. Požadavků na zalepování děr v kulhajícím hospodářství bylo tolik, že poválečná euforie pro nezištnou pomoc se rychle změnila na pasivní odpor proti všem formám závazků a jejich plnění. Všelék na neduhy socialistického hospodaření selhal.
Potvrzení najdeme v zápisu z jednání Pléna MNV v únoru 1954. Ke konstatování, že nebyl splněn úkol opravit jistou uličku na Baních bylo výjimečně zapsáno i vysvětlení. Protože MNV nemělo finance na opravu, uzavřeli občané řadu závazků na provedení opravy svépomocí. Za celý rok však neodpracovali ani hodinu.
Kromě celostátně vyhlašovaných kampaní se závazky uzavíraly i na různé místní, často pozoruhodné akce.
V červnu 1947 se na podporu Dvouletého plánu zavázal místní zubař, že dvěma chudým zdarma zhotoví umělý chrup nebo čtyřem chudým zdarma chrup opraví.
V listopadu 1954 informuje na zasedání MNV zástupce školy, že se škola zavazuje "odstranit negramotnost 14 občanů Lahovic"
V roce 1954 se zavazuje funkcionář MNV k očistě místní knihovny od nežádoucí a mravy mládeže ohrožující literatury.
S pádem režimu ztratil závazek svou hanlivou vizitku nástroje totalitního režimu k manipulaci s občany a dnes se s ním potkáváme už jen v původních, obyčejných souvislostech. Například, když muž se dvěma závazky hledá hodnou ženu.

Rudolf Hofmeister

e-max.it: your social media marketing partner