Co se řešívalo na zbraslavské radnici

(3 - user rating)

Jak se jednání samosprávy měnilo s dobou

Vedení obce se vždy staralo především o "řádnou správu věcí veřejných". Bylo jedno zda v dané době stál čele obce rychtář, hejtman, starosta, předseda nebo jiným titulem obdařený volený představitel. Ten spolupracoval s radou, sborem, zastupitelstvem, plénem, prostě s dalšími volenými občany, kteří se s ním na moci i odpovědnosti za obec podíleli. Obecní úřad v čele s nevoleným tajemníkem měl na starosti administrativní zázemí a praktickou část chodu obce. Co ale znamenala v různých dobách "řádná správa věcí veřejných"? V tom už jsou velké rozdíly. S jakými problémy se vedení obce v různých časech potýkalo, je pohledem nejen do dávných místních poměrů, ale i na tehdejší režim....

Programové trvalky…

Něco bylo stejně aktuální kdysi jako dnes. Administrativní správa obce, finance, doprava, komunikace, inženýrské sítě, nakládání s nemovitostmi, pořádek a bezpečnost, sociální podpora jsou témata trvalá, nezávislá na politickém režimu nebo názvu státu, ve kterém se právě žilo. Byla však i témata typická jen pro některý režim. 

Za Rakouska si obec většinou vystačila jen s trvalými tématy, politické události se chodu obce příliš nedotýkaly. Obec byla tehdy natolik samostatným státem ve státě, že např. ani rozpad Rakouska a vznik republiky nestál v zápisech rady a zastupitelstva z roku 1918 ani za zmínku. Žádné personální změny, stíhání občanů, vyvlastňování majetku a další průvodci pozdějších politických zvratů se nekonaly. Chod obce se ani na okamžik nezastavil, zajetý mechanizmus rakousko-uherské státní správy fungoval stejně spolehlivě i ve službách nové republiky.

Co už dnes v agendě Rady neznáme, je "udělování domovského práva". Právní akt, kterým obec přijímala žadatele za svého občana. Nikoliv automaticky, ale pouze když splnil předepsané podmínky. Bezúhonné chování a deset let pobytu v obci byly klíčem ke statutu, který občanovi s domovským právem zaručoval výpomoc v sociální nouzi a  byl i pojistkou pro stáří. V době, kdy penze a nemocenské pojištění byly výsadou jen některých zaměstnání to byla záležitost životně důležitá. Není se proto co divit, že žadatelů bylo stále dost a agenda s tím spojená nebyla nijak zanedbatelná.

 Ani první republika mnoho změn do řízení obce nepřinesla. Jedině krize v třicátých létech zatížila správu obce o nové starosti o nezaměstnané a financování nových pracovních příležitostí.

... a novinky

 

O zásadní změnu se postarala až německá okupace. Představitelům obce se agenda jednání významně rozšířila o řadu nadiktovaných diskriminačních opatření a rozhodování, při kterých šlo často i o život.

Odstraňování symbolů české státnosti, změny názvů ulic, protižidovská opatření, organizování přídělového systému na potraviny, oblečení a pohonné hmoty, povinná podpora kolaborantských spolků, organizace nařízených oslav a peněžních sbírek. To vše v atmosféře probíhající represe, zavírání, poprav, dohledu německé okupační správy a Gestapa. Navíc s místními kolaboranty a udavači v zádech. Opravdu nebylo představitelům obce co závidět. Musíme ocenit, že všichni v této zkoušce odvahy a charakteru obstáli. Po válce nebyl nikdo z nich trestán za kolaboraci a pokud se taková obvinění přeci jen objevila, byla zrušena jako neopodstatněná.

Konec války přinesl do místní správy, kromě zrušení protektorátní agendy, zase jiné novinky. Nově ustavený Místní národní výbor a Plénum převzaly roli Obecní rady a Zastupitelstva. Účast politických stran na správě obce a ostatní atributy předválečné demokracie se sice vrátily, ale už v pokřivené formě, signalizující, že vývoj se ubírá jinam, než zakladatelé republiky plánovali. Do jednání MNV se dostala nová témata. daná koncem války a obnovou samostatnosti republiky. Bylo to především zásobování potravinami, internace Němců a kolaborantů, chování občanů za okupace (dnes tomu říkáme lustrace), konfiskace majetků a jejich redistribuce, udělování československého občanství. Novinkou byl také dohled na zemědělskou výrobu a na plnění předepsaného výkupu potravin.

Po únorovém převratu se změnilo nejen personální složení samosprávy, ale i pracovní náplň jejích orgánů. Jednání byla "obohacena" o politické komentáře k situaci doma i ve světě, které se staly nedílnou součástí všech jednání. Lustrace z poválečného období se rozšířily na masové kádrování tj. hodnocení postojů občanů k novému režimu. Mezi lidmi se to nazývalo "Klapoklides" (Kladný postoj k lidově demokratické společnosti). Kádrové posudky se "šily" v kuloárech KSČ a jejich obsah byl přístupný jen privilegovaným soudruhům. Organizovaly se manifestační projevy souhlasu s prozíravým vedením "rodné strany a vlády", oslavovalo se "nerozborné  přátelství se Sovětským Svazem na věčné časy".

Největší změnou v roli obecní správy byl posun jejího působení do pozice kontrolního a řídícího orgánu průmyslové a zemědělské výroby na území obce. Co to v praxi znamenalo, prozradí malá ukázka vybraná z programů několika zasedání rady a pléna MNV z té doby.

Zajištění jarních prací a přípravy na žně, propagace žní rozhlasem a agitačními dvojicemi, zajištění brigádníků na noční výmlaty obilí a na sběr chmele, zajištění vozidel pro přepravu obilí, brambor a řepy, kontrola plnění výkupu obilí, brambor, vajec, mléka a masa, organizace protisabotážních hlídek, příprava oslav 1.máje a měsíce československo-sovětského přátelství, organizování závazkové kampaně ke sjezdu KSČ, zajištění účasti v kurzu ruštiny, projednání podvratné činnosti v JZD Zbraslav, plnění výroby v podnicích místního hospodářství, plnění náboru pracovních sil pro průmysl a zemědělství, zajištění zásobování masem, masnými výrobky, moukou, chlebem a pečivem…. atd.

K tomu občas přibyly i celostátní kampaně vyvolané selháváním direktivního centrálního řízení hospodářství. Tak například když najednou nebylo dost píce pro dobytek, nařídilo se vysekávat příkopy u silnic. Dodržování příkazu kontrolovaly místní a okresní orgány. Když našly neposekaný příkop, předseda MNV nebo zemědělského družstva měl vážný problém. Naopak za posekané příkopy je čekala pochvala. Kampaň se nenápadně vytratila, když se zjistilo, že zemědělci stačili posekat sledované příkopy a nezbyl jim už čas na sekání luk a polí s daleko kvalitnější pící.

 Měli toho soudruzi na starosti víc než dost. Připočítáme-li k tomu i témata trvalá,  pak se oprávněně naskýtá otázka, jak to všechno mohli stačit. Podle toho jak, to tu tehdy vypadalo, asi občas nestíhali.

Dnes jsme se naštěstí opět vrátili ke zdravému rozumu a k programovým "trvalkám" z dob Rakouska-Uherska a první republiky. Na totalitní úlety se (opět naštěstí) můžeme dívat jen jako na historické kuriozity. Bohužel se ale objevily problémy nové a stejně komplikované, ale to už patří k jiným tématům.

e-max.it: your social media marketing partner