Rozhovor režiséra Víta Olmera s kandidátem do Senátu Vítem Olmerem

(0 - user rating)

Režisér Vít Olmer - Volební senátorská kampaň na Zbraslavi. Září 2012 Režisér Vít Olmer nedává rozhovory vždycky rád. Novináři a média často výroky překroutí nebo pozmění význam a tak by nejraději poskytoval rozhovory jen sám sobě. A protože se jako kandidát do Senátu v letošních volbách přece jenom různým interviw nevyhne, rozhodl se opravdu uskutečnit rozhovor sám se sebou - rozhovor občana, režisére a voliče Víta Olmera s kandidátem do Senátu Vítem Olmerem.

Je ti sedmdesát, proč ses až teď rozhodl pro vstup do politiky?

Ale já se přece i v kumštu angažoval politicky: proto mi také filmy, kterými jsem rýpal do totáče po roce 68 vynesly zákaz práce v oboru. A po sametové revoluci, v období tzv. dřevního kapitalismu, jsem se tvrdě a zcela osaměle pustil do kritiky ČT, kde vládl centralismus, klany a korupce. Opět následoval zákaz činnosti, vyhrožování, soudy. Ale alespoň se mi tam tehdy podařilo přispět ke změně k lepšímu, a na to jsem hrdý. Teď se o podobné chci pokusit v politice. 

Ale ve svém věku už bys mohl točit palci na lavičce a v létě si užívat z nahrabaných peněz na chalupě... 

Tak zaprvé: moje kariéra, jak jsem uvedl, byla spíše houpačka, často jsem se s rodinou ocitnul doslova na dně. Chalupu nevlastním a auto mám, jako řada průměrných občanů, na leasing. Mám silné sociální cítění a do běla mě rozčilují apokalyptické nehoráznosti v této zemi, kterým se však nedá vzdorovat tlacháním u piva. 

Ale v senátu se přece tlachá taky.

Zatím ano, ale pokud budu zvolen, tak nemíním obrůstat mechem, ale naopak rozviřovat vlny. Mojí prioritou v politické činnosti bude sociální politika (především bezútěšná situace seniorů) a také mj. intenzivní činnost v oblasti kultury, bez níž národ nemůže existovat a na níž vedení tohoto státu zvysoka kašle. Jsem nezávislý kandidát do senátu, jenž musí fungovat jako pojistka a kontrola našich politiků, nad kterými se občanům zvedá žaludek. Chtěl bych se také angažovat vahou své osobnosti v práci s občany svého obvodu, kteří často v zoufalých situacích nemají nikde zastání. 

Teď upřímně: nebyl by pro tebe Senát tak trochu „fara na dožití“?

Nikdy jsem nebyl zlatokopec a nevidím důvod, proč bych si na stará kolena měl kazit spánek člověka, který má a nadále chce mít, čisté svědomí. Kromě toho jsem před pěti lety prodělal dvojitou transplantaci, a to , že jsem přežil, poznamenalo žebříček mých životních hodnot a paradoxně zvýšilo mou „bojeschopnost“.

Jak jsi spokojen se svojí dosavadní volební kampaní?

V průběhu čtrnácti dnů jsem se potkal se spoustou lidí z volebního obvodu, ať již formou „Nejen filmové ochutnávky“ s besedou v různých restauračních zařízeních, ale i na ulicích, trzích, v obchodech.  Povoláním filmař a také dokumentarista hrozně rád oslovuju náhodně potkané občany a bývám často překvapený, jak výstižně odpovídají na otázky týkající se stavu naší společnosti – často mají daleko rozumnější názory, než tzv. „profesionální“ politici. Jirka Krampol je můj přítel, ale mám mu za zlé, že při sledování jeho pořadu „Nikdo není dokonalý“ má člověk pocit, že jsme národ pitomců. Coby zkušený profesionál si dovedu představit, že tolik hloupých odpovědí nasbírat musí dát kolegům v televizi dost práce. To myslím vážně. Protestuju proti tomu, že jsme tu samí „nosorožci“.

Jak reagují lidé na tvoji kandidaturu?

Lidé jsou všeobecně hodně skeptičtí a otrávení z všeobecné atmosféry v naší zemi. Snažím se je přesvědčit, že pokud se nechceme stát loutkami v rukou zločineckých politiků, nesmíme propadnout apatii. Pouštím zájemcům sestřih ze svých filmů, jimiž jsem se snažil za každého režimu bojovat proti nešvarům ve společnosti, a jsem rád, když zatleskají a já pak navazuju na to, že i jako „jejich“ senátor budu stejně tvrdošíjným bojovníkem i v politice. Zatím jsem se nesetkal s žádnou animozitou, a když lidi seznámím se svými konkrétními záměry, spíš mi vyjadřují podporu. Myslím, že svojí uměleckou i občanskou angažovaností (před pěti lety se mi například tvrdým mediálním tlakem podařilo částečně změnit poměry v České televizi) prokážu svoji způsobilost, než někteří protikandidáti, kteří, těšíce se na senátorskou „faru“, na nás zírají každých pětset metrů z billboardů.

Mluvíš pořád o svém vztahu k obyčejným lidem, ale co konkrétně pro ně chceš (kromě účasti ve velké politice v Senátu) udělat?

Při svém putování městskými částmi jsem se hodně dozvěděl, co tu lidi trápí. Ať už se to týká infrastruktury, developerské přebujelosti, ohrožovaného životního prostředí, „překrveného“ provozu. V kompetencích senátorovy činnosti v obvodu je však především obdoba jakéhosi ombudsmana, na něhož se mohou občané obracet v situacích, pro něž jinde nenachází řešení. Znamená to ovšem, že se senátor musí ve svém obvodu pohybovat, setkávat se se svými voliči (a to jsem čestným slovem slíbil), ať již v kanceláři, zděné nebo třeba – mobilní. Chtěl bych se zasadit o zlepšení služeb seniorům, vybavit je například bezpečnostními náramky, zvýšit počet kulturních akcí, více promítání filmů pro pamětníky, více divadelních představení a uskutečňování setkání s umělci, k čemuž mám vzhledem ke své profesi výhodnou příležitost.

Rozdáváš lidem svoji knížku humorných i společensko- kritických fejetonů „Spolčení vepřových hlav“. Mají o to zájem, když se dnes tak málo čte?

Tak to se budeš divit. Uprostřed  Slivence pod širým slunečným nebem například, po představení pohádky, jsem vyhlásil, že budu rozdávat a podpisovat své knížky, a než jsem slezl z pódia, stála tam fronta stovky zájemců. Možná je to proto, že lidé už mají dost suchých frází, kalouskovských výhružek, planých slibů a potřebují také humor, zvlášť v této přetěžké době. Humor, lidskost, empatie – to by nemělo chybět ani v politice. 

 

Reisér Vít Olmer, kandidát do Senátu za Věci Veřejné

http://vitolmer.blog.idnes.cz  
http://www.facebook.com/olmerdosenatu 

 

Sponzorovaný článek 

e-max.it: your social media marketing partner