Vladislav Vančura - spisovatel navždy spjatý se Zbraslaví

(8 - user rating)

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Vladislav_Vancura.jpgVladislav Vančura, přezdívaný též "mistr českého jazyka", se narodil 23. června 1891 v Háji u Opavy. Původním povoláním lékař, poté český prozaik, kritik, dramatik, filmový režisér a autor citátů. Loni jsme oslavili 120 let výročí jeho narození, letos, 1. června 2012, uplyne přesně 70 let od spisovatelovi smrti.

Víte ale, proč vlastně je spojován se Zbraslaví? Víte, kde přesně na Zbraslavi žil, kde má na Zbraslavi pomník nebo ve které knize najdete jeho zbraslavské inspirace?

„Věci lásky jsou věci života. Po čase zimním přicházívá jaro,
po beznaději vzniká naděje, po hrůzách noci zasvítává den.“  V.V.

Vladislav Vančura, dospívání a studia
Vladislav Vančura se narodil v Opavě do početné rodiny, měl ještě čtyři sestry. Školní a studentská léta strávil s rodiči a sestrami v Davli, kde pobývali celých 17 let. Ještě před tím se rodina stále stěhovala na různá místa ve Středočeském kraji. Vančurův otec Václav Vojtěch Vančura působil v Davli jako hospodářský správce v cukrovaru. Vančurovi Davle v době dospívání přirostla k srdci tak, že se později rozhodl pro trvalé usazení na nedaleké Zbraslavi.
Nejdříve studuje gymnázium Jana Nerudy na Malé Straně, poté gymnázium v Benešově u Prahy. Studia na gymnáziu na čas přerušuje a učí se nejdříve na fotografa a poté na knihkupce. Nakonec se opět vrací na gymnázium tentokrát v Křemencově ulici, kde roku 1915 úspěšně maturuje. Mimo jiné navštěvuje umělecko – průmyslovou školu a pokouší se dostat na Akademii výtvarných umění a stát se malířem. Toto se mu nepodaří a tak na popud svého švagra, který v té době živí rodinu, nastupuje ke studiu na právnické fakultě. V prvním semestru studia jeho matka vážně onemocní a toto rozhodne o tom, že Vladislav Vančura přestupuje na Lékářskou fakultu Univerzity Karlovy, kterou v roce 1921 dokončuje.

Vladislav Vančura lékařem
Po studiích medicíny se Vančura žení a se svou manželkou Ludmilou Tuhou (taktéž studentkou medicíny) se trvale se usazují na Zbraslavi. Zajímavostí je, že po obřadu na radnici se manželé Vančurovi vypravili na Zbraslav parníkem.
Stěhují se do známé Vančurovy vily, kde si otvírají společnou lékařskou praxi. Z jejich manželství vzešla dcera Alena. V roce 1967 vychází kniha Ludmily Vančurové Dvacet šest krásných let. Vančura se vedle provozování ordinace praktického lékaře věnuje literární tvorbě a také divadelní kritice. V roce 1929 definitivně končí s lékařskou praxí a naplno se věnuje pouze literární a filmové tvorbě.

Vladislav Vančura a literární tvorba
Literární tvorbě se Vančura věnuje od roku 1919. Jeho dílo se vyznačuje především osobitým slohem i jazykem. Napodobuje větnou skladbu staré češtiny. Píše například do časopisů Kmen, Nebojsa, Červen, České slovo, Rudé právo a dalších. Jedná se o drobné prozaické práce.
Vančurova literární kariéra rychle stoupá a stává se veřejně známou osobností. Zbraslavská vila je místem kde se schází umělecká smetánka, která organizuje kulturní život a vzájemně
se inspiruje. Vančura stane v čele seskupení českých avantgardních umělců „Devětsil“ (společnost pro hospodářské a kulturní sblížení s Ruskem, v době fašistické okupace ilegální Výbor inteligence).
Kromě literatury se Vančura věnuje také dramaturgii a filmové režii.

K jeho nejznámějším dílů patří:

Rozmarné léto - román, který byl později zfilmován. Vančura napsal scénář a film režíroval Jiří Menzel. Známou postavou v tomto románu je plavčík Antonín Důra provozující říční lázně na březích Orše. Ke ztvárnění postavy Vančuru inspiroval skutečný zbraslavský občan taktéž plavčík a provozovatel říčních lázní Antonín Šůra. Pan Šůra byl známý v celém okolí a jeho plovárna byla zpočátku provozována na levém břehu Vltavy a později byla rozšířena na pravý břeh na Závisti. Na plovárně pana Šůry (později zvané „pražské Ostende“) bylo možno potkat spostu známých osobností jako například Jindřicha Plachtu, Theodora Pištěka, Antonii Nedošínskou, Sašu Rašilova a v neposlední řadě také samotného Vančuru. Antonín Šůra, narozený roku 1876, se stal zbraslavskou legendou. Pan Šůra zemřel ve věku 82 let a pohřben je na Havlíně.
Kubula a Kuba Kubikula – k napsání této pohádkové knížky Vančuru inspirovala jeho dcera Alena. Tuto veselou pohádku můžete shlédnout ve zbraslavském divadle J. Kašky.
Učitel a žák – divadelní hra.
Markéta Lazarová – epický román zfilmoval František Vláčil.
Na sluneční straně – film, který režíroval sám Vančura.
Kompletní Vančurovo díla naleznete pod odkazem níže.

Vladislav Vančura a smrt
Dne 12. května 1942  je Vančura zatčen a poté 1. června 1942 v 18:45 hodin na Kobyliské střelnici v Praze pro výstrahu české inteligence popraven. Vančurovo zadržení gestapem je popsáno ve výše zmiňované knize Dvacet šest krásných let (napsala manželka Ludmila).
Zde je citace z knihy o Vančurově zatčení:
Bylo 11. května. Po večeři Vladislav chtěl, abychom si oba, i s Alenou, šli sednout na verandu před jeho pracovnu. Byla ještě prohřátá odpoledním sluncem. Sedli jsme si proti oknům s nejkrásnější vyhlídkou na vltavské údolí. Konečně Vladislav promluvil. Říkal, že musím být připravena na to, že bude zatčen. Ráno, které přišlo, bylo docela jiné. Kolem páté se ozvalo hulákání a mlácení na dveře. Jak jsem otevřela, vrazili dovnitř dva chlapi. Kde je váš muž? Kde je ložnice? řvali. Vladislav seděl na lůžku. Beze slova jsme se na sebe podívali. Zatímco jeden Němec prohledával byt a přelepoval kdekterou skřínku nálepkami gestapa, druhý gestapák stál nad ním a nedovolil mu ani, aby na nás promluvil. Loučili jsme se dole v hale. Teď jsem konečně mohla slyšet hlas svého milovaného muže. Vladislav šel mezi nimi po schodech dolů se svým charakteristickým nachýlením. Viděly jsme, jak se obrací, díval se na nás do okna. Ale u východu ze zahrady v brance ho gestapáci popadli za paže a přiměli ho, aby co nejrychleji nastoupil do čekajícího vozu. Tragickou zprávu o popravě 1. června 1942 ( tedy tři dny po atentátu na Heydricha) rodině ohlásili telefonem po třech týdnech zoufalství a naděje.“

V roce 1946 byl jmenován národním umělcem in memoriam.

Vilu po navrácení vlastnického práva Vladislavu Vančurovi zdědila paní Ludmila Vančurová a její dcera Alena. Vančurova dcera ve vile později žila se svým mužem Jindřichem Santarem. Spisovatelka Alena Santarová ( napsala například knihu určenou dětem - Káťa, Katrin, Katynka) zemřela roku 1967. Není bez zajímavosti, že další ženou vdovce Jindřicha Santary se stala známá herečka Regina Rázlová. Manželé střídavě žijí ve Stránčicích u Prahy nebo ve zbraslavské vile.

Vladislav Vančura a Zbraslav
-
Na Zbraslavi bydlel ve vile č. 635 v ulici, která je dnes na jeho počest nazvána ulicí Vladislava Vančury.
- Před Vančurovou bývalou vilou na Zbraslavi byl v roce 1959 odhalen jeho pomník od Karla Lidického.
- Základní škola v Hauptově ulici 591 na Zbraslavi nese jméno Vladislava Vančury.

 

Odkazy:

Vančurovo dílo
http://www.praguewelcome.cz/20-vancura-vladislav.shtml

Vše co chcete vědět o Vančurově vile
http://www.zbraslavhistorie.info/domy-vila_vladislava_vancury

Článek o panu Šůrovi ze Zbraslavi, který byl předobrazem pana Důry z Rozmarného léta:
http://zbraslav.info/-o-panu-surovi-z-rozmarneho-leta-trochu-jinak 

Vančurovy citáty
http://citaty.net/autori/vladislav-vancura/

Občanské sdružení Vladislava Vančury
http://www.vancurovci.estranky.cz/vladislav-vancura-zivot-a-dilo/

Povídání o jednom výletu na Zbraslav k vile V.V.:
http://www.nase-rodina.cz/clanek=878

Rozhovor s Reginou Rázlovou z roku 2010:
http://www.reflex.cz/regina-razlova-promluvila

Kobyliská střelnice:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kobyliská_střelnice   

Zbraslavská Základní škola Vladislava Vančury
http://www.zs.zbraslav.info/     

Pořad ČT Třináctá komnata s televizní hlasatelkou Jaroslavou Panýrkovou, v těžkých dobách bydlela na Zbraslavi ve Vančurově vile se svým tehdejším manželem, malířem a architektem Jindřichem Santarem.
http://zbraslav.info/o-zbraslavi/slavne-osobnosti-zbraslavi/25-vse/641-slavne-osobnosti-zbraslavi-televizni-hlasatelka-jaroslava-panyrkova 

 

Foto: wikipedie

e-max.it: your social media marketing partner