Jak se žilo za Protektorátu na Zbraslavi - 1.část

(9 - user rating)

Minulé století rozhodně nebylo chudé na události. Pád Rakouské monarchie, vznik Československa, dvě po sobě jdoucí totality, návrat k demokracii a konec soužití Čechů a Slováků. To všechno byly událostí mezinárodního, nebo národního významu, se kterými nás seznamuje tzv."velká" historie, která se zabývá "velkou" politikou. Co z toho, a jak se dotýkalo obyčejných lidí a jejich každodenních starostí, s čím se trápili, nebo naopak si hlavu vůbec nelámali už "velká" historie mlčí. Nechává prostor pro "malou" historii, která mapuje "malou" politiku. Ta jediná nám může podat svědectví o tom, jak šel život na pozadí velkých historických události. Zkusme se podívat očima malé zbraslavské historie na krátké, ale významné období 20. století - německou okupaci.

Jak to začalo
Češi ztratili v březnu 1939 ze dne na den svou vlast a stali se občany vazalského útvaru Velkoněmecké Říše, nazvaného Protektorát Čechy a Morava. V něm jim byla přisouzena role občanů druhé kategorie, bez nároku na postavení srovnatelné s privilegovanými říšskými občany.
Prvním projevem nových poměrů byla okamžitá změna levostranného provozu na silnicích na pravostranný. Potom už v rychlém sledu následovaly další nařízení, která stále více oklešťovala podmínky pro život a existenci českého obyvatelstva.
Všechny vnitřní hospodářské restrikce Říše, která tehdy byla ve vrcholné fázi přípravy na válečný konflikt začaly platit i v Protektorátu. Demokratické státní zřízení republiky bylo nahrazeno nacistickou doktrínou nadřazené germánské rasy, včetně jejího nejpokleslejšího produktu, konečného řešení židovské otázky.
Nová struktura státní správy s Němci na klíčových postech, vytvořila zcela jiné existenční prostředí. Správa obce sice pokračovala zdánlivě beze změn, ale z pravomocí jí příliš nezbylo. Hlavně plnila příkazy vyšších protektorátních orgánů. Jak aktivně si při tom počínala, kontrolovaly místní pobočky Gestapa a NSDAP, za vydatné pomoci udavačů z řad německých obyvatel i českých kolaborantů.
Život v obci se tím ale nezastavil. Všední problémy, nad kterými se radnice s občany setkávala už ve svobodné republice, nezmizely. Lidé se stále rodili, umírali, ženili i rozváděli. Chodili do práce a do školy. Zdraví a stáří i v nových poměrech existenčně ohrožovalo život a sociální podpora byla nezbytností. Ztrácí a hledá se zaměstnání. Lidé si ubližují, kradou nebo pomáhají, sportují, chodí do kina nebo do hospody. Změnilo se jen prostředí, ve kterém se věci musely řešit. Že to jsou v porovnání s dějinnými událostmi maličkosti? Možná ano, ale právě z maličkosti se skládá obyčejný život.

Co se dělo na Zbraslavi
Některé protektorátní změny byly viditelné na ulicích hned, některé se objevily později, jiné nebyly navenek zřejmé vůbec.
Zmizela všechna nepřípustná označení "čsl"a "čs", bývalé státní znaky a symboly připomínající legionářské, sokolské, skautské a jiné zakázané organizace. Přejmenovaly se ulice nazvané po Masarykovi, Štefánikovi, Tyršovi a dalších osobnostech naší historie. Při tom se nešetřilo s oslavným přídomkem "Viktoria". Objevily se dvoujazyčné názvy jako "Viktoria Platz - Náměstí Viktoria", "Viktoria Gasse- ulice Viktoria", "Viktoria Brücke-most.Viktoria". Ani biograf už nevystačil s prostým "Bio" a dostalo se mu honosného "Bio -Viktoria". Také označení úředních budov byla dvoujazyčná jako "Stadtamt-Městský úřad".
Že nešlo jen pár změn svědčí fakt, že cedulí s novými názvy ulic úřad nakoupil 110.
Dalším nepřehlédnutelným zásahem do vzhledu města se stalo velké bílé písmeno "V". Symbolizovalo bezmeznou víru Němců v konečné vítězství (Viktoria) nacistických zbraní.
Muselo být všude. Na budovách úřadů, institucí i firem. Ve výkladních skříních a oknech bytů, v dopravních prostředcích, na plotech a ohradách. Dokonce se mělo vyhnojovat písmeno "V" na loukách a polích. Zbytek už měla pro oslavu Říše zařídit příroda.
Umělecké hnojení se na Zbraslavi asi neprovádělo, ale ostatním nařízením se úřad vyhnout nemohl. Dal natisknout plakáty se symbolem V, které dodával po 20 hal/ kus všem vlastníkům a nájemníkům domů, bytů, živnostníkům i organizacím. Byly také hromadně nakoupeny říšské vlajky k povinné slavnostní výzdobě veřejných budov vlajkami. Někdy si rada dovolila i neposlechnout. Například vnucovanou bustu prezidenta Háchy koupit odmítla.
Protižidovská opatření se kromě povinnosti nosit na veřejnosti žlutou hvězdu projevila veřejně dalšími nápisy. Obchody židovských majitelů byly označeny "Jüdisches Geschäft - Židovský obchod". Belveder, sady na nábřeží a všechny pohostinské provozy byly označeny varováním: "Jüden nicht zügäntlich - Židům nepřístupno".
Pro židovskou společnost byl vyhrazen pouze hotel Praha (dnes Městský dům) s označením, že naopak židům přístupný je. Když byli všichni Židé ze Zbraslavi odvlečeni, byla v něm zřízena intendantní škola pro vyšší štábní důstojníky.

Co vidět nebylo
•    Židé zaměstnání na Městském úřadu byli propuštěni a byli také vyloučeni ze zastupitelských orgánů. Do úřadů měli přístup jen do 8.hod ráno. Začali být zařazováni do transportů, které pro většinu z nich měly konečnou stanici v plynových komorách. Zanikla místní Izraelská náboženská obec
•    Na zahradě Židům zkonfiskované vily u kapličky byla v dřevěných barácích zřízena laboratoř, ve které se pod vedením generála Vespe prováděly pokusy s výrobou koncentrovaných, kaloricky hodnotných  potravin v kostkách. Byly určeny pro vojáky na frontě.
•    V domě zkonfiskovaném Židům, byla zřízena německé škola. Z jiného židovském konfiskátu se stal internát pro žáky této školy.
•    Úspěšnost protižidovského šílenství dokládají suchá čísla. V transportech bylo ze Zbraslavi odvlečeno do koncentračních táborů 139 Židů, vrátilo se jich 10.
•    Byla zrušena obecní policie. Strážníci přešli do vládní policie.
•    Přídělový systém patřil mezi neodmyslitelné průvodce všedního života. Bez potravinových lístků a poukazů na nepotravinové zboží, se nedalo koupit nic. Ani návštěva restaurace se bez nich neobešla. V jídelníčku byla uváděna nejen cena pokrmu, ale i kolik mouky, tuku, masa nebo jiných přídělových potravin obsahuje. Číšník při placení příslušné ústřižky odstřihl.
•    Benzin byl vyhrazen pouze pro vojsko a bezpečnostní složky. Osobní auta, nákladní vozy a autobusy, pokud vůbec získaly povolení k provozu, jezdily jen na dřevoplyn. Elektrické podniky zastavily provoz na autobusové lince Praha – Zbraslav úplně.
•    Na Zbraslavi byla zřízena německá veřejná knihovna.
•    Klášter Kongregace šedých sester (dnes transfuzní stanice) byl zabrán pro rekreační účely německé mládeže.
•    V budově sokolovny byla umístěna továrna na kondensátory fy Ernst Röderstein. Biograf byl ze sokolovny přemístěn do hotelu Vejvoda.
•    Touha po získání osobního prospěchu v jakékoliv situaci se zřejmě neštítí ničeho. Starosta chtěl pro syna a několik dalších občanů získat stavební parcely. Zařídil, aby byly z majetku obce vyvlastněny ve prospěch státu tj. Protektorátu a přes úřad správy státních pozemků přiděleny starostovým zájemcům.

Rudolf Hofmeister

(pokračování příště)



e-max.it: your social media marketing partner