Archeologický výzkum v areálu bývalého Zbraslavského kláštera

(0 - user rating)

http://zbraslavhistorie.info/zamek_vyskum/6.jpgVýzkum v areálu bývalého Zbraslavského kláštera, probíhal v rámci stavebních úprav v areálu prakticky po celou dekádu, zachytil téměř souvislé osídlení lokality od neolitu až po zničení kláštera. Závěrečná etapa výzkumu proběhla u kostela sv. Jakuba.

Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 1976, číslo výzkumu: LVI PRAHA 5 – ZBRASLAV, ZBRASLAVSKÝ ZÁMEK – (Pražský sborník historický XII, 1980, s. 236-255 – ZÁCHRANNÉ ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY V PRAZE V LETECH 1976 A 1977). V r. 1976 byly zahájeny práce na generální rekonstrukci a přestavbě inženýrských sítí na zámku ve Zbraslavi.

Barokní zámek stojí dnes přibližně v místech, kde byl koncem 13. a počátkem 14. stol. postupně zbudován jeden z nejvýznamnějších českých klášterů, cisterciácký klášter Aula Regia, jehož zakládací listinu vydal Václav II. dne 10. srpna 1292. Klášter zanikl v 17. stol. a jeho přesná poloha a rozloha nejsou známy. Vzhledem k důležitosti lokality zajistil kolektiv pracovníků Pražského střediska státní památkové péče (H. Ječný, Zd. Dragoun, M. Tryml) průběžný dohled nad postupem výkopových prací. Průzkumové práce byly omezeny na začištění a dokumentaci terénních situací odkrytých stavbou, takže poznatky byly značně mezerovité a neumožňovaly v danné etapě výzkumu vytvoření celkového obrazu historie vývoje lokality. Kanalizační rýhy na nádvoří dnešního zámku zachytily základové zdivo kostela cisterciáckého kláštera, konkrétně základy severní řady pilířů lodi. Výkopy porušily i východní závěr kostela, kde byly odkryty základy jedné z kaplí, kterými byl kostel na východě ukončen. Při začišťování profilů výkopů se ukázalo, že osídlení místa je značně starší. Zjištěny byly objekty a kulturní vrstvy datované pravěkou keramikou (knovízská kultura) i časně slovanské osídlení 8. a 9. stol.


Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 1984, číslo výzkumu: CLXIX (35/84)PRAHA 5 - ZBRASLAV, ZBRASLAVSKÝ ZÁMEK. V letech 1984 - 85 probíhal v souvislosti s rekonstrukcí tzv. zámečku v severovýchodní části areálu záchranný výzkum v trasách výkopů inženýrských sítí a v místech nově zřizovaných suterénních prostor. Kromě nálezů pravěkých (neolit, bylanská kultura) byla zachycena zahloubená chata pražského typu s pecí v severovýchodním rohu. Raně středověký horizont přinesl nálezy keramiky 12. - 13. stol. V severní části západního křídla tzv. zámečku bylo odkryto do výše 13 řádek (160 cm) zdivo z vápencových kvádříků s ojediněle dochovanými zbytky podřezávaného spárování. Torzo románské kamenné stavby, již dříve odhalené stavebně historickým průzkumem, bylo tak zachyceno v podstatně větším rozsahu a dovoluje do těchto míst lokalizovat kamennou zástavbu předcisterciácké etapy vývoje areálu. Z rozebíraných mladších zazdívek byla získána početná kolekce cihlových, opukových a pískovcových architektonických fragmentů, pocházejících z gotického kláštera a kostela. Výkop severně od kostela sv. Jakuba zachytil v několika úrovních patrně středověký hřbitov. Z celkového počtu 12 odkrytých pohřbů nepřineslo 11 žádné nálezy. Výjimku tvořil stratigrafickynejstaršíhrob,zahloubenýdo pravěkého sídlištního souvrství, který obsahoval v nohách pohřbeného dítěte hradištní hrnek s nepravidelnou několikanásobnou vlnicí. Sledování výkopů inženýrských sítí potvrdilo základní stratigrafiilokality,existenci hřbitova i navýchodní a jižnístraně kostela sv.Jakuba a v severní části areálu zjistilo i hranu terasy nad starým tokem Berounky.


Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Prazerok: 1989, číslo výzkumu: 14/89PRAHA 5 - ZBRASLAV, ZBRASLAVSKÝ ZÁMEK.
Sledování výkopů inženýrských sítí zaznamenalo mezi severním křídlem zámku (dnes budovy Národní galerie) a bývalým řečištěm Berounky (dnes slepé rameno) více než 2 m mocné křemencové zdivo, které evidentně představuje severní ukončení středověkého východního křídla klášterních budov. Nerovnoběžnost zachyceného zdiva s osou klášterního kostela dává vzniknout výrazně ostrému úhlu severovýchodního nároží kvadratury a znovu tak potvrzuje věrohodnost tzv. mokropeského plánu.


Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 1991, číslo výzkumu: 14/91 PRAHA 5 - ,ZBRASLAVSKÝ ZÁMEK, KOSTEL SV. JAKUBA.
V souvislosti s definitivním uložením přemyslovských ostatků v kostele sv. Jakuba proběhl na jaře 1991 záchranný archeologický výzkum ve výkopu 3,2 × 1,8 m v ose chrámu. Výkopem byla odkryta nevelká hrobka (1,5 × 0,5 m), jejíž vnitřní stěny tvořily pečlivě opracované pískovcové kvádry a jejíž dno bylo zachyceno pouze 80 cm pod dnešní podlahou v úrovni asi 198,00 m n. m. S ohledem na rozměry hrobky, její nevelkou hloubku, centrální umístění v ose kostela v místě křížení hlavní a příčné lodi a konečně stratigrafickou situaci je možné hrobku považovat za původní místo uložení přemyslovských ostatků po barokní výstavbě kostela sv. Jakuba. Z těchto důvodů byla zjištěná hrobka použita i při soudobém umístění ostatků. Z pohřbů uložených v barokním kostele byly odkryty části dvou koster. Hrobka i hroby proťaly historické zvrstvení terénu, které tvořil horizont raně středověký (povrch 198,54 m n. m.), mladohradištní (198,42 m) a pravěký (198,14 m) a v severní části výkopu narušily zdivo z lomového kamene se značným podílem větších valounů a likvidovaly místa dotyku tohoto zdiva s vrstvami historického nadloží tak, že nemohl být zjištěn jejich vzájemný vztah. Narušené zdivo nevykazovalo jednoznačně určitelnou líc a pokračovalo mimo plochu výkopu. Jeho zvláštní skladba s hojným použitím valounů nasvědčuje tomu, že spíše než o pozůstatky gotické fáze kostela sv. Jakuba může jít o torzo předcisterciácké zástavby. Ze zásypu hrobky pochází kolekce gotických architektonických fragmentů a zlomků gotických okenních skel. 

 

Maximum poznatků pochází z dokumentace rýh inženýrských sítí.
V chladných podmínkách nastupující zimy a v
šibeničních termínech výzkumu byly nasazeny veškeré odborné síly.

http://zbraslavhistorie.info/zamek_vyskum/4.jpg

 

Výzkum potvrdil věrohodnost plánu, nalezeného v báni kostelní věže v Mokropsích,
který zaznamenává půdorys a pohled na zbraslavský klášterní kostel.

http://zbraslavhistorie.info/zamek_vyskum/1.jpg

 

Kresebná dokumentace jedné ze souvislého věnce kaplí
v chóru klášterního kostela,
který patřil k největším chrámovým stavbám u nás.

http://zbraslavhistorie.info/zamek_vyskum/3.jpg

 

Výkopy pro komoru inženýrských sítí severně od kostela sv, Jakuba
zachytil několik horizontů hrobů a torza základů neidentifikovaných staveb.
Na snímku zachycen kompletní výzkumový tým.

http://zbraslavhistorie.info/zamek_vyskum/2.jpg

 

Nejstarším odkrytým pohřbem byl dětský hrob s nádobou v nohách,
datovatelný do 10. století.

http://zbraslavhistorie.info/zamek_vyskum/5.jpg

 

Součástí archeologické akce byl i geofyzikální průzkum zámeckého parku,
na jehož ploše se nacházejí základy klášterního kostela.

http://zbraslavhistorie.info/zamek_vyskum/6.jpg

 

Půdorys současného objektu Zbraslavského zámku

http://zbraslavhistorie.info/zamek_vyskum/7.jpg

 

Nalezený artefakt z původního cisterciáckého kláštera

http://zbraslavhistorie.info/zamek_vyskum/8.jpg

 

 

Zdroj: http://zbraslavhistorie.info/zamek-archeologicky_vyzkum_zamek_zbraslav.php 

e-max.it: your social media marketing partner