Jak se zbavit starosty

(6 - user rating)

Připravit o funkci voleného politika v době platnosti jeho mandátu není obvyklou ani častou událostí, ale občas k tomu dochází. Postihuje to státní funkce i místní orgány. Způsob, jakým se taková defenestrace provedla, pak vypovídá mnoho o jejích aktérech. Nebývá to jednoduché a slušnost a čisté ruce nejsou vždy v angažmá zúčastněných stran. Zažili jsme si to na Zbraslavi nedávno, ale už málo se ví, že to nebylo poprvé. Jeden takový, již dávno zapomenutý pád starosty si zaslouží naší pozornost. Je zajímavý zarputilostí s jakou si obě strany vedly, nevybíravostí prostředků a konečně i délkou jeden a půl roku.

Musíme se vrátit o 90 let zpět do období krátce po vzniku Čsl. republiky. Ve společnosti stále ještě přetrvávaly národnostní, náboženské a sociální nevraživosti ze zaniklého mocnářství. Zdánlivou pohodu ohrožovaly potlačované emoce a stále hrozilo, že jakmile propuknou, nastane problém. A na Zbraslavi se tehdy něco takového stalo.

Na místní politické scéně dominovaly dva nesmiřitelné tábory. Konzervativní lidovci na jedné straně a Čsl. strana socialistická na straně druhé. Socialisté měli blíž k chudým vrstvám a tím se v politické rovině názorově blížili ke komunistům. Nenáviděli katolickou církev a "papežence", zatímco protestantská náboženství jim příliš nevadila. Lidovci měli podporu střední a živnostenské vrstvy, byli silně vázáni na katolickou církev a ctili občanský pořádek v mnohém přetrvávající z rakouského mocnářství. Obě strany pak shodně žily na vlně vlastenecké euforie dovršeného národního obrození. Při tom si ovšem každá strana vybírala z jeho bohaté historie jenom to, co se jim hodilo do politické argumentace.

V prvních volbách v říjnu 1919 vyhráli socialisté a obsadili post starosty. Při dalších volbách květnu 1924 s k volbě starosty nesešli všichni zastupitelé a ti přítomní zvolili starostou kandidáta lidovců. Socialisté sice okamžitě podali proti jeho zvolení protest, ale neuspěli. Okresní politická správa žádné pochybení v průběhu volby starosty neshledala, nový starosta byl ve funkci potvrzen a historie prvního zbraslavského hádání se o starostu mohla začít.

Již v říjnu žádají někteří zastupitelé ve společném prohlášení starostovo odvolání, protože "…podepsaní …přesvědčivše se po čtyřměsíční zkušenosti o věrolomnosti, usurpátorství a neústupnosti starosty města dospěli k přesvědčení, že za těchto okolností nelze dodržovati co slíbeno bylo voličům." Následuje osm příkladů, ve kterých .." hospodářská politika starosty je vedena ku hájení zájmu jedné vrstvy občanské nebo svých vlastních."

Rada chtěla nechat o prohlášení hlasovat. Starosta si prohlášení vyžádal, aby se s ním seznámil. Jakmile ho dostal, oznámil, že se hlasovat nebude, protože to není v kompetenci obce. Radní mu prohlášení zase honem ze stolu sebrali, jeho jednání označili za "podskok" s tím, že ho předají nařízeným úřadům. Vypukla hádka, po které schůze skončila. Laťka úrovně jednání byla nastavena. Nutno poznamenat, že v dalších měsících se situace jen zhoršovala. Další schůze to potvrzuje.

Konala se za měsíc a při jejím zahájení vystoupil bývalý starosta s prohlášením: " Před celým zastupitelstvem prohlašuji, že pan starosta lže, lže a lže….". Potom se zastupitelé opět pohádali a když se nedohodli ani na programu, jednání skončilo.

V tomto duchu pak pokračovala i další jednání nebo spíš pokusy o jejich uskutečnění. Uplatňovaly se obstrukce kvůli procedurálním chybám, docházelo k protestním absencím a opouštěním schůzí. Výjimkou nebylo ani demonstrativní skládání zastupitelských mandátů a návraty do funkcí zpět. Usnesení zastupitelstva o odvolání starosty a opakované vyjadřování nedůvěry byla starostou označována za překročení kompetence místních orgánů a ignorována. Nechyběla ani trestní oznámení, soudní žaloby a nařčení z falšování podpisů a jiných přestupků. To vše bylo opepřeno hádkami se slovním arsenálem obvyklým spíš v dolních patrech společnosti, než mezi místní elitou.

Situaci chytře využíval starosta, který tvrdil, že už by byl ochoten i odstoupit, ale nemůže, dokud soud nerozhodne o jeho zavinění. S ohledem na rychlost soudů a počtu na něj podaných žalob, by ve funkci pohodlně vydržel až do konce volebního období. Stížnosti obou stran na tu druhou, již nekončily na okresní úrovni, ale putovaly až k zemským orgánům a na ministerstva.

K fysickému napadání sice nedocházelo, ale asi k němu nebylo daleko. Jeden z radních starostova tábora požadoval na obci náhradu škody za vytlučená okna. K incidentu došlo v noci po schůzi zastupitelstva, ve které se dostal do hádky s opozicí. K jeho smůle u rady neuspěl, protože k rozbití prý nedošlo "při srocení."

Tato "dělná" atmosféra zapříčinila, že se rada a zastupitelstvo již půl roku scházely jen sporadicky a pokud se jim to výjimečně přeci jen podařilo, vyřídily se jen nezbytné provozní záležitosti a pak, po obvyklé hádce, jednání skončilo. Ještě v květnu 1925 nebyl schválen rozpočet pro běžící rok.

Situace již byla zřejmě natolik neúnosná, že musela zasáhnout Zemská politická správa. V červnu 1925 rozpustila zastupitelstvo a jmenovala sedmičlennou Obecní správní komisi, kterou pověřila řízením obce a přípravou nových voleb. Funkci starosty vykonával do voleb pověřený předseda komise.

Nové volby se uskutečnily v říjnů a následně v listopadu byl zvolen staronový starosta z tábora socialistů, který tak po roce a půl navázal na svoje působení v prvním volebním období. Lidovci se vrátili do opozice.

K celém případu snad ještě jednu zajímavost. V tehdejším zastupitelstvu, které hrálo v případu odvolávání starosty klíčovou roli, byl jedním z komunistických zastupitelů spisovatel Dr. Vladislav Vančura.


Rudolf Hofmeister

 

Zde si můžete přečíst další články pana Hofmeistera:

Příběh sebevraha

Hrdinové a ti druzí

Jak se na Zbraslavi hlídala mravnost a potíraly nepřístojnosti

Zbraslavský mýtus o broucích a mravencích   

O ruském vědci, který se zapsal do zbraslavské historie  

Jak v únoru 1948 i na Zbraslavi zvítězil pracující lid

Jak se žilo za Protektorátu na Zbraslavi - 1.část

O co jsme přišli a co nám zůstalo - 2.část

O co jsme přišli a co nám zůstalo - 1. část

Jak bývala socialistická Zbraslav zásobovaná potravinami?

O panu Šůrovi z Rozmarného léta trochu jinak

Ruské muzeum na Zbraslavi

Jak se na Zbraslavi žilo se závazky

Kdo byl kapitán Emanuel Voska a proč si ho na Zbraslavi připomínat?

Co se řešívalo na zbraslavské radnici

Zbraslavské magnety včera i dnes
 



POZNÁMKA REDAKCE:

Ve Zbraslavských novinách vycházela od roku 2008 série článků pana Rudolfa Hofmeistera "Jak to bylo kdysi" s epizodami z archivních dokumentů, které přibližovaly události převážně z minulého století z dnešního pohledu zajímavé, nezvyklé, někdy až kuriózní.

Stávající vedení obce, po převzetí Zbraslavských novin do své správy, v jejich vydávání nepokračuje a tak jsme se po domluvě s panem Hofmeisterem rozhodli, že budeme v sérii pokračovat na  našich stránkách Zbraslav.info. Budeme zveřejňovat články nové a pro naše příznivce, kteří Zbraslavské noviny tenkrát nečetli, i články již dříve vydané. U těch bude zveřejněno jejich plné znění, bez krácení, které bylo nutné, aby článek nepřesáhl v tištěných novinách vymezený prostor.

 

Všechny články pana Hofmeistera, které byly na našem webu uveřejněné, jsme nyní sjednotili do hlavního menu pod jeden odkaz s názvem Ze zbraslavských archivů, aby všichni čtenáři i příznivci článků pana Hofmeistera mohli články pohodlně a snadno nalézt.  

Přejeme hezké počtení, Vaše redakce.

e-max.it: your social media marketing partner