Historie zbraslavského Sokola - 2.část

(3 - user rating)

Pamětní deska TYRŠ Miroslav - Na domě č.622 U Malé řeky Praha 5 Zbraslav. http://pametnidesky.webnode.cz/Odhalení pamětni desky dru. Miroslavu Tyršovi ve Zbraslavi
7. července  l.p. 1888

Hned v druhém roce existence naší jednoty se na Zbraslavi uskutečnila sokolská akce, která svým kulturním významem přesáhla hranice města. K uctění památky zakladatele Sokola, doktora Tyrše, se Sokol rozhodl (a získal pro to od c.k. úřadů povolení) umístit na dům, ve kterém doktor Tyrš trávil na Zbraslavi několik roků letní dovolenou, pamětní desku. 28. června roku 1888 vyšlo v Národních listech toto oznámení:

"Ze župy středočeské.

Slavnost odhaleni desky pamětní, kterou Sokolstvo středočeské posvětilo pamálce tvůrce Sokolstva, dra. Miroslava Tyrše, a kterou ve Zbraslavi na domě, v němž oslavenec času letního přebýval, zasadí, položena jest ke dni 8. července t. r. na 3. hod. odpol. Nehlučná slavnost obmezí se na kruh bratrské jednoty pražské, župy středočeské i jednot okolí pražského, v Župě nesdružených, ač, jak rozumí se samo sebou, deputace jednot venkovských z jiných žup budou vítány. Pozvání jednot i korporací převzala br. jednota zbraslavská, již též budte přihlášky činěny. Slavnostní řeč prosloví dr. Podlipný. Vzhledem k době slavnosti ponechává se br. jednotám volnost, spojití s odpolední slavnosti dopoledni výlet, ježto se nevyjde z Prahy společné; každá jednota pražského rayonu ohlásí účastenství svoje sama pro sebe a to policejnímu řiditelstvu a okr. hejtmanství smíchovskému, každá jednota vezme tentokráte prapor s sebou. Schůze jednot položena na louku před mostem zbraslavským nejdéle do 3. hod. odpol., kdy hne se průvod, jenž projde městem na nábřeží k domu, kdež slavnostní akt se odbude. Po slavnosti uspořádá "Sokol" zbraslavský slavnost zahradní. V 9 hodin večer nastoupí se společně zpětný pochod do Chuchle, odkud zvláštním parníkem do Prahy.

Pamětní deska dle náčrtku architekta p. Josefa Alexandra svěřena ku provedení firmě p. Jos. Uzla, jenž zhotoví ji z bílého mramoru s rámem i hořejší ozdobou pískovcovou (140 cm. výšky, 74 cm. šířky). — Díky vzdává výbor br. dru. Čížkovi a Scheinerovi za přispění radou i skutkem, dále br. Jos. Alexandrovi za laskavost, s jakou podal náčrtek desky i celý detail provedl, jakož i majiteli domu, na němž deska bude zasazena, p. Zdechyncovi, za ochotu, s jakou veškerým přáním delegátů župních vyhověly."    (Zdroj: Národní listy 28.6.1888) 

Původní zpráva Národních listů z oslavy, včetně přepisu rozsáhlého vlasteneckého projevu doktora Podlipného, vyšla poté 9. července:

Pamětní deska TYRŠ Miroslav - Na domě č.622 U Malé řeky Praha 5 Zbraslav. http://pametnidesky.webnode.cz/"Ze Zbraslavi, 8. července. (Pův. zpráva Nár. Listů)
Sokolská župa středočeská, chtějíc nějakým spůsobem se odvděčiti tvůrci a zakladateli českého Sokolstva, miláčku svému i veškerého národa dru. Miroslavu Tyršovi, pojala myšlenku, zásadití na dům ve Zbraslavi, kde zvěčnělý dr. Tyrš po několik roků léto trávil, pamětní desku. Od krásné myšlenky nebylo energickým Sokolíkům, vychovancům Tyršovým daleko k hotovému skutku a včera mohla být již pamětní deska ve Zbraslavi odhalena. Slavnost, která toto odhalení pamětní desky provázela, nebyla velkých rozměrů, nebyla pompésní slavností národní, byla jen prostým, ale dojemným výrazem úcty, které zvěčnělý dr. Miroslav Tyrš v Sokolstvu a v lidu českém požíval.

Pohoda včerejšího dne byla velmi vlídná, zvláště odpoledne bylo co nejpříjemnějši, tak že slavnost mohla míti klidný průběh. Město Zbraslav vzalo na sebe již z rána slavnostní tvářnost. Mnozí majitele domů ozdobili své příbytky červenobílými, někde i slovanskými prapory, jakož i guirlandami, věnci a p. Již dopoledne dostavily se některé sokolské jednoty ze župy středočeské do Zbraslavi. Po poledni o 2. hod. bylo shromáždiště všech přibylých sokolských jednot na louce pod městem, kam se byl zbraslavský "Sokol" k oficielnímu jich uvítání odebral ze svého shromaždiště ve "Velké hospodě". S praporem se dostavily následující sokolské jednoty : pražská (150 členů), berounská (12 čl.), branická (20 čl.), holešovická (20 čl.), břevnovská (40 čl.), kar1ínská (50 čl.), malostranská (40 čl.), střešovická (10 čl.), smíchovská (37 čl.), vinohradská (42 čl.), záběhlická (20 čl.), nuse1ská (27 čl.), libeňská (20 čl.), michelská (20 čl.), vršovická (24 čl.), zbraslavská (50 čl.); mimo to vyslaly deputaci sokolské jednoty: žižkovská, českobrodská (8 čl.) a košířská (20 čl.).

Na louce pod městem se Sokolové o 3. hodině seřadili a kráčeli pak za zvuků hudby hasičského spolku  dlouhým průvodem ve čtyřstupu středem města k místu slavnosti na nábřeží. Napřed kráčel Sokol pražský s místopředsedou svým br. drem. Čížkem, náčelníkem br. Kožíškem v čele, provázený starostou "Sokola" zbraslavského br. Bauerem. Na nábřeží poblíž domu, na němž zřízena pamětní deska — jest to hostinský dům člena zbraslavského Sokola  p. Zdechynce — postavena krásná tribuna pro řečníky, skvějící se v barvách slovanských. Zde čekali průvod starosta Sokola pražského br Gabriel Žižka a jednatel téhož Sokola br. dr. Jan Podlipný,  který byl hlavním řečníkem slavnosti. Když se byli průvodem přibylí Sokolové jakož ostatní účastníci slavnosti, jichž byly ohromné zástupy, po nábřeží kolem tribuny rozestavili, zapěl malostranský zpěvácký  spolek Lumír vroucně "Chorál národa českého". Na to vystoupil na tribunu starosta zbraslavského Sokola br. Ant. Bauer aby pozdravil a uvítal shromážděné účastníky slavnosti.

Ve vřelém oslovení svém pravil, že v letech 1881 až 1884, kdy zbraslavští občané osobně mohl poznávat zvěčnělého dra. Miroslava Tyrše, nebyla ještě zřízena sokolská jednota ve Zbraslavi; teprve stykem se vzácným tímto mužem, jehož občané zbraslavští ctili jako předního syna národa, počalo se pozvolna ujimati símě myšlénky sokolské ve Zbraslavi a vydalo pak plod — žel, že až po smrti Tyršově. — Od první zvěsti z dálné ciziny o náhlém úmrtí drahého Tyrše — pravil dále řečník — bylo naším přáním, míti nějakou památku  na jeho pobyt u nás. Památky té se nám nyní dostalo velkomyslností župy středočeské zřízením desky pamětní, k jejimuž slavnostnímu odhalení vás shromážděné mám čest vítati — Buďte vy, bujaří Sokolíci, kteří jste se slétli ze všech končin vlasti, i vy, příznivci Sokolstva zde ve staroslavné Zbraslavi, kde jest hrobka králů českých, srdečně, bratrsky pozdraveni! Na zdar!

Když se opětované vřelé voláni "Na zdar!" utišilo, vystoupil na tribunu Sokol dr. Podlipný a promluvil za slavnostního ticha, které však co chvíli bylo bouří souhlasu a nadšení přerušováno, asi následovně:

"Bratří, Sokolové!
Sešli jsme se nikoliv jen proto, bychom pohlédli na místa, kde dlíval ten, jejž jsme milovali, jehož si vážit a jejž ctít jsme se naučili, jenž byl vůdcem nám a miláčkem našim, nebo místa ta dobře známa jsou nám, nýbrž proto jsme se sešli, bychom se potěšili, zároveň ale také na vzájem posilnili myšlenkami a vzpomínkami na předního svého zakladatele, chrabrého Čecha, muže svobody milovného, pravého to Sokola. (volání obecenstva: Sláva Tyršovi!)
Sešli jsme se, bychom památku, kterou ku trvalé upomínce středočeská župa ozdobila místa a dům tento, oslavili spúsobem neokázalým sice, ale jak se na Sokolstvo sluší, klidnou slavností rodinnou.Múžeme-li to učinili přiměřeněji, než vzpomene-me-li sobě, čím byl Sokolu i nám bratr doktor Miroslav Tyrš, než vzpomeneme-li sobě, byt i jen ve stručných obrysech, jaký význam má sokolská myšlenka v národě našem ?

Bylo by neskromné, kdybych líčiti chtěl, co všem vůbec, tedy zvláště vám, bratři, známo jest, že jeden z předních činitelů národního a společenského života českého byl Sokol, že, což neméně dobře vám známo jest, božská jiskra, vznešená myšlenka, založiti jednotu tělocvičnou, spolky sokolské, župy, sokolskou obec, jež by pojímala veškeré zdárné syny v jeden mohutný svazek bratrský (Výborně!) na obranu vlasti a jazyka českoslovanského (Na zdar!) zrodila se ve hlavě Tyršově. (Dlouhotrvající volání Sláva Tyršovi!)
Ano, Tyrš je vlastním tvůrcem sokolské myšlenky. Ovšem, měla-li se myšlenka stati skutkem, tu bylo třeba, by vedle Tyrše vystoupil bohatýr Fůgner. (Sláva Fugnerovi!)

Oba tito mohutní duchové porozuměli si a spojili se k dílu jedinému. Neohroženosti a vytrvalostí- Fůgnerovou byl zbudován první stánek sokolstva — tělocvična pražská. Za pomoci obou, Fůgnera a Tyrše, ustanoven stejnokroj a pojata do něho jedna část barvy velevýznamné, košile barvy rudé, barvy to nejen boje, ale i volnosti. (Výborně! Na zdar!)

Bratři! ze semene hořčičného péči a přičiněním Tyršovým vyrostl pak veliký strom, takže Sokolstvo širých vlastí slovanských od mohutných Krkonoš až dolu k bílé Lublani, ano za Triglav, od ladné Šumavy za Tatry, ba až z dálných vlastí za okeanem sletuje se, by hostilo se v něm. A strom ten jest původu i bytí českého, neb zasazeno bylo v rodnou půdu jádro české.Tyršovi nešlo o kopii z Německa, jak to bohužel u nás ve zvyku. (Výborně!) Tyršovi nešlo jen o hmotnou silu, o pouhé tužení svalstva, jemu se jednalo o to, by každý výkon spočíval na přesném pravidle dle pevné soustavy — soustavy Tyršovi vlastní — aby každý cvičenec sám přemýšlel a takto přemýšleje, nabýval odvahy a samostatnosti se snahou po ladnosti a kráse (Výborně!) a aby se všeho toho dostávalo jazykem mateřským, českým, aby zároveň vznítila se, rostla a mohutněla láska k jazyku mateřskému a k milé vlasti. (Výborně!)

K tomu byl ovšem veden tím, že krásná naše vlast nalézá se na nejzazšim západě světa slovanského, že tvoří baštu proti světu germánskému, že tedy má býti majákem plavcům slovanským v moři nás obklopujícím. (Výborně! Výborně!) Přirozeno ovšem, že maják ten jest šlehán vlnami za bouří vysoko a proto je třeba, nemá-li stihnout svět slovanský pohroma, by se maják ten nesesul, nýbrž stál a svítil zářícím světlem z hradby nerozborné.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Jan_Vil%C3%ADmek_-_Miroslav_Tyr%C5%A1.jpg/225px-Jan_Vil%C3%ADmek_-_Miroslav_Tyr%C5%A1.jpgA víte, bratři, jaký úkol přidělil br. Tyrš ve hradbě té vám? Sokolstvo pak má tvořiti žulové základy výspy a hradby té. (Tak jest!) Ovšem, že je potřeba, by ostatní stavba byla v souladu, proto nejen základy tyto, nýbrž i ostatní stavivo musí býti pevné, nepovolné, neprosakující, věž majáku dosti vysoká, by vlny sebe častějším a divočejším, zpupnějším příbojem světlo nezhasily, hradby nerozmočily a základy nepodemlely. Proto třeba pevnosti, jednolitosti a neponíženosti (Výborně) Ano, bratři jisté výsosti celého národa — cesty, bratři drazí, mohou býti rozličné, však vůli mějme vždy jednu stejnou (Tak jest! Výborně) — proti veškerým nepřátelům jazyka, národa a vlasti, byt se k nám blížili ve hladkých rukavičkách sé tváři usmívavou neb se plížili ve zbroji s okem věštícím hněv. To poznával Fügner, k tomu čelilo veškeré snažení a konání Tyršovo. A také jen tímto spůsobem se mohl státi Tyrš vzorem pravéhoSokola, ba Tyrš jest vtělená sokolská myšlénka sama. On nejen hlásal slovem i perem, ale i skutky (Sláva Tyršovi) dokazoval, co myšlénka ta obsahuje. Sokolství není žádný sport. (Výborně! Výborně!) neboť má svůj hlubší, vážný, svědomitý úkol nesoucí se vědomě za skvělým cílem, za harmonií a krásou (Výborně!) Tím liší se od různých tělocvičných titěr neb zase extravagancí.

Sokolství nesnese ledabylost a polovičatost, proto ukládá tuhou, systematickou práci nejen tužící sval, ale tvořící i karaktery. (Výborně!) Sokolství nezná řevnivosti, nevraživosti, (Výborně! Výborně!) nesnášelivosti (Výborně!) neb vypínavosti (Výborně!), nýbrž žádá bratrství demokratické, ono má jen jednu, smím-li říci, slabost, spíše lze pojmenovati to cnost, totiž snahu po zápolení  přednosti ve cnostech. (Výborně! Výborně!)
Sokolství konečně není jen povrchní slupka neb pouhý zevnějšek, nýbrž obsahuje zdravé, pevné, chutné, plodné jádro; jest kámen, který, když se do něho uhodí, zajiskři a zasrší vždycky obětavou láskou k vlasti. (Výborně!) Až se splní přání, "co Čech, to Sokol", pak také slova básníkova učiněna budou tělem — celý národ český bude z kvádrů, vždyť tuším — že dnes již každý Sokol z křemene. (Tak jest! Výborně!)
Tyrš vyznačil  myšlenky své úsečnými slovy "V mysli vlast, v srdci smělosl, v páži silu!" Rozumí se, že muž rázu Tyršova dovedl klestit dráhu myšlenkám svým. Měl-li sokol hned v počátku svém vynikající postaveni mezi spolky národními, průběhem času utužil je v míře veliké, tak že nyní se objevuje důležitějším činitelem v posici naší národní společenské než v letech šedesátých. (Tak jest! Výborně!)

Jsouť spolky, které odrážejíce útoky činěné na naše národní postaveni, na drahý jazyk mateřský, přiznávají jakousi výhodu, ano protekci cizotě a odůvodňují obyčejně jednání toho ohledy politickými. V sokolstvu, kde není politika ani účelem ani prostředkem (Tak jest! Výborně!), nejsou známy důvody takové, tam nejsou známy ústupy na výhodu cizotě, (Výborně!) tam známe jen ústup a zálud, bychom tím rychleji chopili se odpůrce svého a tím bezpečněji povalili jej, bychom tím jistěji zasadili ránu nepříteli. (Výborné! Výborně!) Proto jest ostražitost a uvědomění v "Sokole" pevnější: v "Sokole" se vychovává pravá hrdost národní. Sokolstvo také úzkostlivě střeží posvátný plamen lásky k vlasti a k jazyku svému a nepřipustí, by se slábnul neb dokonce uhasl, vědouc, že ho třeba v celé síle zvlášl v dobách, kdy činí se zuřivé útoky na ně.

Ten národ, který měl Husa, Žižku, Poděbrada, Amose a Žerotína. Kaplíře a Jesenia, Jungmanna a Palackého, Havlíčka a Sladkovského, Fugnera a Tyrše a jiné a jiné, ten národ nesmi připustit a on také nepřipustí, aby jeho jazyk v domově vlastním byl snižován na inferiorní (Výborně!) ani aby jiný jazyk byl nad jazyk český povyšován ve formě jakékoliv (Výborně! Potlesk.) Sokolstvo pak v první řadě jest prodchnuto vědomím národním, smyslem práva a spravedlnosti.Národ s takou historii, jakou má český národ, pochopuje a jest si toho vědom, že nebyl k životu novému probuzen matně, že mu dán nový úkol.

Národ český byl člověčenstva členem užitečným, on jest zase člověčenstvu potřebným: Jako druhdy odrazil hordy tatarské a stal se zachranitelem celé západní Evropy, tak později byl celému lidstvu Prométheem, snes mu mistrem svým Janem Husem s nebes výšin blahodárný oheň svobody smýšlení (Výborně!) a národ náš má zajisté nyní poslaní své, neboť zlo nevymizelo posud ze světa, by proti němu nemusilo býti bojováno. Sotva jest druhého národa Ve světě, jenž dovede proti zlu tak bojovat a za dobro umírat tak hrdinský jak Slovan, Čech.Synové této země skropili krví svou téměř každou píd otcovské půdy a proto cítí, jak drahou a posvátnou jest vlast, proto takě nemohou připustit a nepřipustí, by na celistvosti její bylo hamižně rejděno (Výborně! Dlouhotrvající potlesk) neb by směla býti dokonce rozpoltěna neb roztrhána. (Výborně! Dlouho trvající potlesk.) Každý pravý syn jest hotov, zavolá-li matka nejdražší, na obranu její nasadit svou hrud. Nuže, mohl li by ve chvíli takou Sokolík zůstat pozadu?

Vlast naše má svou minulost, jež se nedá popřít, o níž pochybovat nelze, za niž se Čech stydět nemusí, jež naopak je chloubou jeho a pro budoucnost příkladem jemu. Byla-li doba slastná v postupu dějin, nazvána fásí ve vlně času. Tu nesmíme zapomenout, že platí zákony ve všemíru, jež přeměniti nelze, že ale platí jeden zákon ve přírodě i v lidstvu: jen v pohybu život.   (Výborně! Tak jest.)

My se zdáli mrtvými a povstali jsme opět. My nechceme zemřít, národ český naopak chce — a on bude žiti neb má a dobude si dle potřeby více podmínek existenčních. Nechť tedy vlna času opět se pohne, by opět nastala fáse podobná té, ve které byl věk demokratického krále našeho, pak země koruny svatováclavské budou slastnějším domovem lidu, v němž jediné bije srdce národa. (Výborně! Dlouho trvající potlesk.)

Jinde tlukot ten nehledejte. Jen v lidu ucítíte onu vřelost, jež tak blaze zahřívá, jen z lidu vychází žilobiti. Nechť nedotýkají se tohoto organismu národního, nechť neotravují mu vzduch parfumem — z vysokých sfér; (Veselost) nechť nepřepínaji tětivu. Bratři drazí! Nastanou-li v životě národním doby sebe nepříznivější — a není vyloučeno, že na jasném blankytu náhle objeví se mrak, z něhož blesky biji — my Sokolové nezapomeneme, že jsme na stráži (Zajisté ne!), že třeba klidu a trpělivosti, ale také nezapomeneme, že všeho do míry, všeho do času. (Výborně!) Jen v pohybu, život — ale bez zápasu není vítězství. (Výborně! Tak jesť. Dlouho trvající potlesk) Útulek genia nánoda českého býval téměř po dvě stě let v chaloupkách a chatách lidu českého, nyní jest také mezi Sokolstvem na předním místě v našich sokolnách. (Tak jest! Výborně !)

Opakuji s Tyršem: V mysli vlast: ale nedílnou, celou (Výborně !), s právy koruny svatováclavské dle poměrů moderních (Výborně! Dlouho trvající potlesk.), jazykem mateřským, neporušeným, neponíženým (Výborně, výborně!), nýbrž ctěným. Opakuji s Tyršem:  V srdci smělosti Připadá mi na mysl pověst lidu českého o Blaníku a rytířstvu dřímajícím v něm čekajícím na dobu, kdy bude vlasti nejhůře. Víte, drazí bratři, jak pohlížím na pověst tu ? Blaník z pověsti není onen vrch u Louňovic, to jsou dle mého zdání všechny ty hrůzy, bědy a tíže, padnuvší po bitvě bělohorské na národ český. A rytířstvo ? To jsou všichni udatní synové drahé vlasti, k nimž počítám Sokolstvo českoslovanské, tedy přirozeně také vás. Však rytířstvo již nespí, nýbrž čeká, až zavolá vlast. (Tak jest! Výborně!)

Neklame li mne sluch, slyšte již lomoz pod Blaníkem. Štíty drnčí, zbraň řinčí... Tužte paže! Až zavolá vlast či národ, ať se srazíme všichni v jeden mohutný šik a zaženeme, rozprášíme a zahubíme nepřítele. (Výborně! Dlouho trvající potlesk.) Pak zapěje opět básník: "I by prosta Hana Tatar vrahóv!"

Opakuji konečně a Tyršem: V paži sílu. Obracím zraky vaše tam na pravý břeh stříbropěnné Vltavy a zřím hřímajícího Slavoje varito zvučné a vidím sestupujícího z této skály k němu statného Záboje v ponížený úval, učiti mlatem, oštěpem i mečem tužit hrud a paže.K budoucnosti národa, ku trvání jeho jest třeba brannost jeho. Tu odkázal vám, Sokolíci, mimo jiné Tyrš ve závěti své. Tužte paže, at český lev opět nabude své staré síly (Na zdar!), pak zaplesá zase vlast. Chci sestoupit. Věčná sláva našemu Záboji Tyršovi — vám pak, drazí bratři, abyste s upomínkami těmi, jež jsem letmo rozvinul před vámi, chodili nyní na místa tato. Na zdar!" (Na zdar! Výborně! Výborně! Nekonečný potlesk.)

Mezi řečí dra. Podlipného stala se starostovi zbraslavskému p. dru. Walterovi, který seděl na tribuně jako delegovaný zeměpanský komisař a kouřil, zaznamenání hodná nehoda. Pojednou totiž p. komisaři, který jako všichni přítomni napjatě sledoval krásnou vlasteneckou řeč dra. Podlipného, uhasl doutník; patrně byl p. dr. Walter také dojat. Obecenstvo pozorující ovšem s lítostí nehodu páně komisařovu, nemohlo bohužel ihned přispěti na pomoc. Teprve když dr. Podlipný domluvil a nadšený ruch řečí jeho vzbuzený poněkud se uvolnil, ozvaly se hlasy: "Sirku panu starostovi! Honem sirku!" a v okamžiku zvedal se velký počet ruk proti galerii.

Po řeči dra. Podlipného byla pamětní deska odhalena. Na desce čteme: Paměti nehynoucí tvůrce Sokolstva dr. Miroslava Tyrše v upomínku pobytu jeho na Zbraslavi v letech 1881—83 posvěcuje Sokolstvo župy středočeské — 1887-88.

Když byl malostranský "Lumír" zapěl sbor "Svoji k svému", odevzdal starosta středočeské župy sokolské p. Petr Krejčí desku do ochrany Sokolu zbraslavskému s těmito slovy:

"Drazí bratří! Odevzdávaje tuto desku v ochranu bratrské jednoty Sokol na Zbraslavi činím tak s tím pocitem blahým, jaký chová dlužník, splácející dluh svůj. Ano, dnešním dnem splatilo Sokolstvo župy středečeské veřejně dluh, jímž povinno jest památce zakladatele Sokolstva br. dr. M. Tyrše. Přiznávám sice, že jest to jenom nepatrná splátka (Tak jest!) proti neskonalým zásluhám oslavence, ale jsem si též vědom, že více záleží na tom, jak plní jednoty Sokolské odkaz největsího Sokola, odkaz spočívající ve dvou slovech, prostých, sice, však mnoho pravících: "Tužme se!" (Výborně! Výborně!)

A tu slibuje jménem župy středočeské, že pamětlivi jsouce hesla tohoto, nespustíme nikdy se zřetele konečný cíl Tyršův, vyznívající v hesle: "Co Čech, to Sokol", t. j. člověk dokonalý, muž ve pravém smyslu slova, jenž hotov nasadili pro vlast i život. (Na zdar!) Bratrské jednotě zbraslavské přeji pak, by deska Tyršova stala se jí palladiem, aby čestný úřad ochrance desky byl jí pobídkou ku stálému vzrůstu a životu jarému, ku větší cti a slávě celého Sokolstva, jemuž volám srdečné Na zdar!" (Na zdar! Na zdar!)

Na to vystoupil náčelník zbraslavského Sokola br. Voj. Šmat a pravil:

"Přijměte bratří vřelý náš dík za splnění kýženého přáni našeho, přijmětež zároveň ujištění naše, že opatrovati budeme desku tuto co nejsvětější statek náš, že chránili budeme ji před pohromou, a žel, že v Čechách říci se to musí, i — před zneuctěním. (Tak jest! Bohužel!)

Dik budiž vám všem, ku kterýmž oko mé v pocitu radosti zalétá, zá hojné účastenství vaše, dík neskonalý župě středočeské za náklad na pořízení věnovaný, dík bratru Alexandrovi za podání náčrtku a panu Uzlovi za zhotovení desky. Dík náš vysloven budiž i bratrům dru.Čížkovi a Scheinerovi, kteří nám radou i skutkem v právních záležitostech nápomocni byli, jakož i br. Zdechyncovi, majiteli domu tohoto za vzornou ochotu, s kterou veškerým požadavkům v příčině zasazení desky župní i místní jednotě vstříc přicházel; dík i bratru dru. Podlipnému za krásnou jeho řeč, kterou nám ze srdce mluvil; a byl i skromně tam v řadách branického "Sokola" ukrýval se bratr Fořt, tož i jemu budiž srdečný náš dík za podaný jím první návrh v župní jednotě na pořízení desky této, kteráž zajisté mocnou stane se vzpružinou pro dlouho — dlouho tlumený zdar myšlenky sokolské ve Zbraslavi a úkolu jejího na probuzení ducha národního v místě i v okolí. Tyrš a Fůgner 1 dvě srdce zlatá, jich jména tanou nám dnes myslí i srdcem napořád ! Nuž bratří! rozejděme se s tou pevnou snahou, by každý z nás vzletem sokolím k těm povznesl se výšinám, k nimž veliký jejich duch povždy spěl. Na zdar!" (Na zdar! Na zdar!)

Po té přečteny telegramy, které k slavnosti zaslaly: "Svornost" v Mirešově, "Sokol" v Unhošti, "Sokol" v Pardubicích, "Sokol" v Třebíči, "Sokol" v Lomnici, "Sokol" v Žebráku, "Sokol" ve Vídni, "Sokol" v Pisku, "Župa Tyršova" v Kolíně, a tim krásná slavnost zbraslavská ukončena. Hosté slavnosti se pak ještě dlouho bavili ve Velké hospodě kde uspořádán veliký koncert."

(Zdroj: Národní listy 9.7.1888)

Autor: SOKOL ZBRASLAV, Praha 5,  http://sokol-zbraslav.webnode.cz 

Celý článek najdete na adrese
http://sokol-zbraslav.webnode.cz/news/odhaleni-pametni-desky-dru-miroslavu-tyrsovi-ve-zbraslavi/

e-max.it: your social media marketing partner