Před 595 lety, v srpnu 1420 byl husity napaden a poničen klášter cisterciáků na Zbraslavi. Zejména chrám Nanebevzetí  P. Marie utrpěl podstatné škody a nikdy už se jej nepodařilo obnovit. Tento chrám byl královským pohřebištěm přemyslovské dynastie a byl jedním z největších a nejvýznamnějších chrámů v Čechách.

V rámci akce 900 let pro Zbraslav pořádám k tomuto výročí na místě přednášku o podobě a historii chrámu. V terénu bude také provedeno vyznačení původní polohy chrámu podle starých plánů a podle výsledků archeologických prací, takže bude možno si udělat podrobnou představu o jeho mohutnosti.

Srdečně vás všechny zvu tuto sobotu od 17.hod. do zámeckého parku.

Pan Hofmeister pro vás připravil seznam všech starostů, starostek a předsedů MNV, kteří na zbraslavské radnici působili od roku 1850:

• Jindřich Wagner, rolník, obchodník a pošmistr, od 11.9.1850 do 1854
• František Stehlík, mistr kolářský, od r.1854 do r.1864
• Josef Vlček, krupař, od 8.7.1864 do r.1867
• Jan Mariák, mistr zednický, od 25.51867 do r.1870
• Karel Klán, mydlář, od r.1870 do r.1873

Zajímavé čtení najdete na webu, který se věnuje historii Zbraslavi. Například se dozvíte, který slavný zbraslavák letěl v balónu během jubilejní zemské výstavy v roce 1891, kde na Zbraslavi bývalo popraviště, kde bylo na Zbraslavi naleziště zlata nebo že se na Zbraslavi hojně létalo.

Článek naleznete zde: http://zbraslavhistorie.info/uvod-zbraslavske_zajimavosti.php.

V Jindřichohradeckém deníku začali uveřejňovat historii ze Zbraslavské kroniky, naleznete je zde: http://jindrichohradecky.denik.cz/hledani/?q=Zbraslavská+kronika.

Doporučujeme, je to zajímavé čtení, obzvlášť, když letos slaví Zbraslav tak významné narozeniny.

A ještě lépe samozřejmě uděláte, pokud se vám podaří si Zbraslavskou kroniku vypůjčit v knihovně nebo koupit a celou si ji přečíst, děkujeme Ondřejovi Hladíkovi z tip. :-)

Nejen na Zbraslavi byl klášter - jen kousek od Zbraslavi proti proudu Vltavy byl další klášter - na Ostrově Sv. Kiliána u Davle. Původní benediktinský klášter z roku 999 nazývaný také Ostrovní, nebo Na ostrově byl založen knížetem Boleslavem II., roku 1517 ale mniši klášter zcela opustili, odešli do kláštera sv. Jana pod Skalou, a zhoubné dílo nakonec dokončily povodně. Foto: www.facebook.com/Stara.Vltava  a  www.stara-vltava.cz.

Více se o tomto zajímavém místě dozvíte například zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrov_svatého_Kiliána
http://leccos.com/index.php/clanky/ostrovsky-klaster
http://www.hrady.cz/index.php?OID=1895

Literární postava Antonína Důry nemá s životem pana Šůry mnoho společného. Jeho filmová podoba v osobě  Rudolfa Hrušínského ani vzdáleně nepřipomíná vysokého a štíhlého převozníka s obrovským plavým knírem a jeho dnešní mediální obraz je také spíš odleskem postavy z populární novely, než portrétem zbraslavského občana. Čím tedy mohl pan Šůra spisovatele zaujmout natolik, že vstoupil do jeho knížky??

Výzkum v areálu bývalého Zbraslavského kláštera, probíhal v rámci stavebních úprav v areálu prakticky po celou dekádu, zachytil téměř souvislé osídlení lokality od neolitu až po zničení kláštera. Závěrečná etapa výzkumu proběhla u kostela sv. Jakuba.

Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 1976, číslo výzkumu: LVI PRAHA 5 – ZBRASLAV, ZBRASLAVSKÝ ZÁMEK – (Pražský sborník historický XII, 1980, s. 236-255 – ZÁCHRANNÉ ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY V PRAZE V LETECH 1976 A 1977). V r. 1976 byly zahájeny práce na generální rekonstrukci a přestavbě inženýrských sítí na zámku ve Zbraslavi.

V letech 1921-1927 byl na Zbraslavi, v centrální části Zbraslavského náměstí postaven pomník od akademického sochaře J. F. Žáka, věnovaný obětem první světové války. Podnět k výstavbě dal svaz čsl. legionářů a 7. srpna 1921 bylo rozhodnuto, aby byl postaven pomník k uctění památky padlých vojínů a legionářů v první světové válce a současně jako připomínka obnovení státní samostatnosti.

Bronzová socha tohoto pomníku kontrastuje se žulovým kamenem v pozadí. Socha symbolizuje vítěznou vlast nesoucí prapor s erby československého státu. Po stranách jsou umístěny pylony se jmény padlých zbraslavských občanů. Na soklu sochy je vyhotoven nápis „Za vaši smrt naše svoboda“.

Pan Stanislav Wessnitzer, majitel domu Elišky Přemyslovny č.p. 432, nalezl při třídění věcí před prodejem domu pár starých obrázků Zbraslavi. Jedná se o staré fotografie domu Elišky Přemyslovny 432 a okolí. Vydejte se s námi na krátký výlet do zbraslavské historie.

Opatření obecné povahy č. 5/2014, o prohlášení území s historickým prostředím městské části Praha – Zbraslav za památkovou zónu. Ministerstvo kultury ČR jako příslušný správní orgán prohlašuje území historické části Městské části Praha - Zbraslav za památkovou zónu. Předmětem ochrany v památkové zóně jsou kulturní hodnoty zejména architektonické, urbanistické, historické, umělecké, estetické a krajinné, které mají hmotnou podstatu, dokládají urbanistický, stavebně historický a kulturní vývoj sídla a vytvářejí jeho prostředí.
Hranice památkové zóny Zbraslav (kolem Zbraslavského náměstí, areálu zámku - bývalého kláštera a vrchu Havlín, pozn.red.) je podrobně popsána v dokumentu MK ČR na straně 2, podrobnou mapu této památkové zóny zprracuje odborná organizace státní památkové péče do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto opatření. Kopie této mapy budou uloženy u Ministerstva kultury ČR, Odborné organizace st. památkové péče, Magistrátu Hl. města Prahy a Úřadu MČ Praha - Zbraslav.   MAPA na stránkách Úřadu MČ Praha - Zbraslav zde: Památková zóna.pdf.

Když skončila v Čechách třicetiletá válka, měla Zbraslav devět obydlených chalup a pět pustých. Bylo tu 14 krav, 11 jalovic a 5 ovcí. O obyvatelích píše sčítací komisař kraje podbrdského, že: "Všichni napořád z proutí vrbovýho stále nůše dělají, do Prahy prodávají a nemalý užitek z toho mají."

Košíkářská tradice trvala celá staletí. Byla tu dokonce od roku 1880 jedna z prvních košíkářských škol – Státní odborná pletařská škola Zbraslav. (Vyhlášená škola na Mělníce byla založena až o sedmnáct let později.) Prutník byl na Zbraslavi na sever od Peluňku v místě bývalého koryta Berounky.

Jak uvádí server Idnes.cz, "v Dolních Břežanech na okraji Prahy odkryli vesnici starou sedm a půl tisíce let. Jde o jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů ve středních Čechách. Kromě víceméně obvyklých objektů bylo nalezeno několik pozůstatků otopných a výrobních objektů včetně dehtařské pece, studna a také zahloubený dům se šesti pecemi umístěnými po obvodu stavby. Na místě, kde (archeologové, pozn.red.) zkoumali, vzniká už několik týdnů vědecký areál superlaseru ELI, který se otevře v roce 2015."
Celý článek k přečtení zde: http://praha.idnes.cz/archeologicke-naleziste-v-dolnich-brezanech-fm1-/praha-zpravy.aspx?c=A130521_1930529_praha-zpravy_eb

Je to již hodně let, co Zbraslaví prošla válka, kterou ukončilo povstání utiskovaného obyvatelstva proti německým okupantům počátkem května 1945. Do dějin Zbraslavi se válka i povstání zapsaly krvavě, nicméně mnohem hůře odnesli konec války občané ve vedlejší obci.

V našem článku si můžete přečíst o tehdejších květnových událostech na Zbraslavi, v Lahovičkách a nově v Dobřichovicích a také zde naleznete  kromě vzpomínek, popisu událostí a zajímavostí i  odkazy na fotografie z té doby a články na jiných internetových serverech.

Hradiště nad Závistí - Keltské centrum v srdci Čech - sobota 4. května 2013 od 10 hodin.

Keltské mocenské centrum na výrazné krajinné dominantě nad soutokem Vltavy a Berounky hraje důležitou roli v poznání doby železné v celém středoevropském prostoru. K jeho znovuzrození přispělo již několik generací archeologů, dlouhou tradici tohoto místa podtrhují zmínky již u Václava Hájka z Libočan a Bohuslava Balbína. Několik desetiletí trvající archeologický výzkum odhalil celou řadu poznatků o architektuře, ekonomice a společenském významu této významné památky.

12.2.2013 AKTUALIZOVÁNO
Vážení čtenáři,
bohužel, máme pro vás smutnou zprávu, dnes ráno již nebyl starý web MČ Praha Zbraslav přístupný, zřejmě si někdo z radnice přečetl náš článek a web byl zrušen. Část "utajené" kroniky najdete tedy už jen na webu www.zbraslavhistorie.info ve VIP sekci, do které se dostanete hned, jakmile se na tomto webu zaregistrujete. Bohužel ale část kroniky chybí a musíme tedy doufat, že celou kroniku obec zpřístupní na novém webu. Výpis některých údajů z kroniky také najdete na našem webu v sekci O Zbraslav - Historie Zbraslavi.  Osobně nechápu, proč byl starý web zrušen, fungoval i jako zajímavý archiv, ve kterém byly informace, které se již na nový radniční web nedostaly. Zemlik  

Pro všechny milovníky historie, starých pohlednic, fotografií, Zbraslavi  a Vltavy máme tip na další výborný web: Fotohistorie.cz. Jak tvůrci těchto zajímavých stránek uvádějí: "Web obsahuje obrázky, fotografie a pohlednice ukazující jak se v průběhu času měnily města, obce a různé stavby v nich či v širé krajině. Umožňuje tak nahlédnout do minulosti některým ještě známé, mladším však už neznámé."
Pojďte se tedy podívat, jak dříve Zbraslav vypadala. Najdete zde pohledy Zbraslavi z rozmezí let 1898 - 1959 se zbraslavským zámkem, náměstím nebo  mostem i celkový pohled na Zbraslav (ZDE) a jsou zde také staré pohledy Závisti.

U nás na Zbraslavi máme v areálu bývalého zbraslavského kláštera kostel sv. Jakuba Staršího. Napadlo vás někdy se zeptat, kdo byl tento světec, proč se nazýval starší a zda se můžeme setkat i s kostely zasvěcenými sv. Jakubovi mladšímu? Zkusme na tyto otázky odpovědět po pořádku.
Na rozdíl od jiných světců, kteří žili od sebe vzdáleni mnohá staletí ba tisíciletí byli Jakubové součastníci, oba byli apoštolové Ježíše Krista (patřili mezi dvanáct Ježíšových učedníků – tzv. zakladatelů církve).

U vstupu na Belveder nelze přehlédnout vysokou zeď a za ní objekt dvoupodlažní budovy ve stylu meziválečné architektury. Je propojená krytou chodbou se starší vilou, která zase svým vzhledem napovídá, že byla postavena na konci 19. stol. Původní architekturu obou budov kazí různé přestavby a přístavby, mezi kterými dominuje vysoká čtvercová věž. Dnes objekt patří Všeobecné fakultní nemocnici, která v hlavní budově zřídila Transfuzní oddělení, ve starší vile je část místní polikliniky.
Kdo byli dřívější majitelé, k čemu objekt v minulosti sloužil a co ukrývá vyčnívající věž?